V čem se tedy podle šoféra projevuje zmíněná diskriminace? „Řidiči jsou skupina lidí, které se zakazuje pracovat ve vedlejších zaměstnáních. Ovšem jiné profese mohou. A to i takové, jako například provozování lékařské praxe, kdy lékaři si berou služby a pracují i více než 300 hodin měsíčně,“ vysvětluje kamioňák Fojtík.
Připomeňme, že toto nařízení je z důvodu bezpečnosti silničního provozu, což sám Fojtík považuje za logické. Problém je však v tom, že podle jeho slov si tak řidiči ze zákona nemohou vydělat ani na průměrný život střední třídy.
„Jestliže řidič autobusu z povolání má průměrnou hodinovou mzdu zhruba 80 korun hrubého, pak není problém si spočítat, kolik si může vydělat za měsíc, když jen letmo nahlédnete do nařízení EU č.561/2006. Je to zjednodušeně řečeno 90 hodin řízení automobilu v průběhu čtrnácti dnů,“ argumentuje Fojtík.
Zmíněný řidič autobusu by si tak podle uvedených Fojtíkových čísel měsíčně vydělal 14 400 korun hrubého.
„Máme jedny z nejmenších mezd, ale jedny z nejdražších odpovědnostních pojistek, vysoce stresující povolání s velmi vysokou odpovědností jak na majetku, tak i na zdraví a životech,“ míní řidič z povolání.
Diskriminaci řidičské profese vidí mimo jiné i z důvodu získání poměrně vysoké profesionality a praxe: „Jsou řidiči, kteří mají v tomto oboru nejvyšší možnou kvalifikaci, nejvyšší možnou odbornost a žádný vyšší level již není. A přesto mají problém se uživit.“
Kamioňák Fojtík poukazuje I na další rozpor: „Žijeme tržním prostředí, ale nařízení EU nám zakazuje se chovat tržně. Chápu, že je to proto, abychom jako řidiči nepracovali od nevidím do nevidím. Abychom byli odpočinutí. Ale ptám se, proč si nemůžeme vydělat jako živnosti, které jsou přes den v zaměstnání a večer nebo o víkendech pracují jako OSVČ. A to i takové profese, které jsou prakticky životy ohrožující a je to legální. Například lékaři, hasiči, výškové práce či řidiči dodávek do 3,5 tuny.“
„Já jsem odešel jezdit z autobusu zpět na kamion, a to pouze z jednoho jediného důvodu, opravdu jsem se nemohl uživit. Nikdy jsem neměl tak málo peněz za to, že jsem denně jednou nohou v kriminále, že denně přepravím stovky lidí. Řidič má každý den na krku paragraf o obecném ohrožení se sazbou až osm let nepodmíněně,“ uzavírá svůj pohled z praxe řidič Radim Fojtík. Své povolání sám charakterizuje jako „kulatou lopatu“, o kterou nikdo nestojí.
Cestou pro zlepšení práce řidičů je podle Fojtíka pouze „bušit a bušit do státního molochu“, protože projevuje naprostou neznalost problematiky řidičů profesionálů.
Za vším prý je nízká mzda
Postřehy k článku „V Česku chybí 10 tisíc řidičů. Netáhne ani plat 30 tisíc“ přidali i další čtenáři E15.cz. „Plat 30 tisíc korun je lež. Devadesát procent řidičů dělá za plat deset, maximálně 14 tisíc měsíčně při odpracovaných v průměru 250 hodinách. Řidiči dělají za hrubou hodinovou mzdu v rozmezí 20 až 25 korun,“ napsal čtenář Jaroslav Navrátil z Kopřivnice.
„Řidiči jsou desítky let programově vykořisťováni minimálními platy a nízkým společenským postavením v rámci pracovní hierarchie. Současná tristní situace je toho následkem,“ připojil se do diskuze pod jménem Aleš Beseda další čtenář. Má prý k tomu důvod, protože práci šoféra poznal na vlastní kůži a je rád, že ji už přes dvacet let nemusí dělat.
„Ani třicet tisíc korun čistého měsíčně to nezachrání. Mladá generace má jiné priority, než trávit dny a noci za volanty mnohatunových kolosů a žít cikánský život za usmolených třicet tisíc, které dnes stačí leda tak k přežívání. Museli by mi nabídnout hodně přes třicet tisíc, abych o návratu mezi řidiče vůbec začal uvažovat. Možná až dvakrát tolik,“ uzavřel svůj komentář Beseda.
