Na jaderném účtu je 13,5 miliardy korun
Na českém jaderném účtu se dosud nashromáždilo 13,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Správy úložišť jaderných odpadů. Hlavním přispěvatelem je společnost ČEZ, která na něj odvádí z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech pět haléřů. Loni na blokovaný účet vedený ministerstvem financí odeslala 1,36 miliardy korun.
„Drobní původci radioaktivního odpadu přidali dalších 8,41 milionu,“ uvedl šéf Správy úložišť jaderných odpadů Vítězslav Duda.
Další peníze dodalo ministerstvo financí, které investuje uložené prostředky do bezpečných finančních nástrojů. Loni tak vydělalo 434,7 milionu korun. Zůstatek na účtu se tedy zvýšil na celkových 13,47 miliardy korun.
Peníze uložené na jaderném účtu mají být použity na výstavbu podzemního úložiště jaderného odpadu. To by mělo zahájit provoz kolem 2065 a mělo by stát 46,8 miliardy korun v cenách roku 1998. Zatím se ale státu nedaří dokončit ani průzkum vhodných lokalit. Proti se postavily obce, které požadují odpovídající kompenzace. Správa jaderných úložišť nabízí každé obci, poblíž které by mohlo být úložiště vybudováno, za povolení průzkumu 100 milionů korun. To se obcím zdá málo.
Souhlas s průzkumnými pracemi podmiňují tím, že musí souhlasit i další vybrané lokality. Kromě toho chtějí záruku, že souhlas s průzkumem ještě neznamená souhlas s budováním samotného úložiště.
Sklad pro zhruba devět tisíc tun jaderného odpadu má být nejméně 500 metrů pod zemí. Nadzemní areál má mít rozlohu asi deseti hektarů. Geologické průzkumy osmi lokalit v celém Česku by měly začít už letos. Správa úložišť proto přesvědčuje obce, aby se zkušebními vrty souhlasily, což se ale zatím nepodařilo.
Hlubinné úložiště má sloužit především pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Obě jaderné elektrárny podle Energetického regulačního úřadu loni vyrobily 27,2 miliardy kilowatthodin, tedy plnou třetinu tuzemské produkce elektřiny. Spotřebovaly k tomu necelých 80 tun uranového paliva o objemu čtyři metry krychlové.
Tepelné elektrárny na stejnou výrobu proudu spálí přes 27 milionů tun hnědého uhlí, což je více než polovina tuzemské těžby a do ovzduší vypustí stejné množství oxidu uhličitého. Na odsíření se navíc použijí více než dva milióny tun vápence a na skládky putuje 6,5 milionu kubíků popílku.
Dukovanská elektrárna vyrobila od spuštění prvního bloku v roce 1985 na 310 miliard a temelínská od zahájení provozu v roce 2000 bezmála 95 miliard kilowatthodin elektřiny. Spotřebovaly k tomu 1191 tun jaderného paliva o objemu 60 metrů krychlových.
