Stát požaduje po firmách téměř nedostupné technologie
Investoři do solárních elektráren se ještě nevzpamatovali ze zákazu přijímání nových žádostí o připojení, a už se na ně valí další pohroma. Podle plánované vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu by totiž měli v budoucnu využívat výhradně panely s účinností nad 22 procent. Takové však téměř neexistují.
Fyzikální ústav Akademie věd sice uvádí, že pouze kalifornská firma Ammonix vyrábí dvouosé panely s účinností až 25 procent, ty však fungují na principu koncentrace a podmínkou jejich použití je minimální rozptyl světla. Hodí se tedy do pouštních oblastí, a nikoli do České republiky.
V současnosti nejprodávanější panely pocházejí od americké firmy SunPower a mají účinnost těsně pod 20 procent.
„Vyhláška zcela nelogicky požaduje nedostupné či naprosto nevhodné technologie, a má tak jednoznačně destruktivní charakter. V konečném důsledku způsobí velké škody investorům,“ tvrdí předseda České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromír Řehák.
Podle právníků jde navrhovaná vyhláška proti evropským pravidlům a standardům. Ve svém důsledku totiž představuje administrativní omezení přístupu drtivé většiny fotovoltaických panelů na trh. „Tím jednoznačně porušuje Smlouvu o založení Evropského společenství. Novela je v rozporu s evropskými pravidly jednotného vnitřního trhu a hospodářské soutěže,“ vysvětluje Radek Motzke z Advokátní kanceláře Šikola.
V případě schválení vyhlášky v navrhovaném znění lze podle jeho slov čekat řízení ze strany Evropské komise, které může vyústit v soudní řízení před Evropským soudním dvorem a v peněžitou sankci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu argumentuje tím, že se snaží zabezpečit využití nejlepších možných technologií (BAT - Best Available Technology). Podle právníků však z evropského práva povinnost zabezpečit minimální účinnost solárních panelů nevyplývá. Týká se jen klasických elektráren, které zatěžují životní prostředí.
Čtěte také:
Fotovoltaický průmysl vloni vydělal 38 miliard
Přestože se v Česku ani jinde v Evropě solární panely s požadovanou účinností nevyrábějí, nemají k ní některé firmy daleko. Například VÚK Panenské Břežany dokončuje projekt vývoje materiálu pro solární panely s využitím příměsí galia a india. Zároveň rozpracovává technologický postup jejich výroby.
Nové materiály by za pět až sedm let měly nahradit současné solární panely. Podle dosavadních testů budou mít až dvakrát vyšší účinnost. Ta se bude blížit čtyřiceti procentům, kdežto běžné křemíkové panely dosahují účinnosti v rozmezí 13 až 17 procent.
Želízko v ohni má i společnost Elmarco, která vyvinula solární panely na bázi nanovláken.
