Je to přesně čtvrtstoletí, kdy na půdě ČVUT slavnostně připojili tehdejší Československo k internetu. Původně měla sloužit jen k akademickým účelům, během několika let se alerozšířila a dnes si život bez ní neumíme představit.
Ačkoli je internet globální sítí, která propojila svět jako málokterý nástroj v minulosti, česká síť má své zvláštnosti. „Nejvýznamnějším českým specifikem je pravděpodobně Seznam.cz,“ říká publicista a IT analytik Petr Koubský.
„Profituje z toho, že Češi mají rádi domácí věci a že se neradi a špatně učí jazyky. Ale nic by mu to nebylo platné, kdyby to nebyla výborně řízená a vynalézavá firma,“ vysvětluje úspěch českého vyhledávače Koubský.
Seznam byl v Česku dlouho nejpoužívanějším vyhledávacím nástrojem, další výraznější hráč na trhu, Centrum.cz, míval na svém vrcholu podle Českého statistického úřadu ve srovnání se Seznamem pouze sedminu návštěvníků.
Na podzim roku 2006 se však na českém internetu objevil Google, který postupně rozšiřoval své služby a Seznam z jeho pozice nejpoužívanějšího vyhledávače vytlačil.
V první polovině roku 2013 si vláda tehdejšího premiéra Petra Nečase vytyčila cíle, které měly určit směr vývoje digitálních technologií. Program, který se jmenuje Digitální Česko 2.0, slíbil posílit digitální ekonomiku pomocí změn v regulaci, přístupu k informacím z veřejného sektoru pomocí internetu nebo zvýšit dostupnost informačních technologií pro všechny skupiny obyvatel.
Nejviditelnějším bodem je však cíl zvýšit rychlost internetu. Ta by měla do roku 2020 u všech uživatelů dosahovat alespoň 30 Mbit/s a minimálně 100 Mbit/s u poloviny domácností. Projekt má však k naplnění záměru daleko.
Vše ze světa internetu a technologií čtěte zde >>>
Podle měření společnosti Seznam.cz se za poslední rok a půl rychlost připojení k internetu v podstatě nezvýšila. Na požadovanou rychlost 30 Mbit/s tak dosahují tři roky před vytyčeným datem jen dvě procenta uživatelů. Internet dosahující stabilní rychlosti 100 Mbit/s má v Česku jen 0,01 procenta přípojek.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek ale dokonce přede dvěma lety řekl, že by plány programu měly být ještě ambicióznější. Jako příklad uvedl Německo, které si tehdy jako minimální rychlost vytyčilo 50 Mbit/s. „Rychlý internet u nás však očividně není politickou prioritou,“ říká ke státnímu programu Petr Koubský.
„Slova už dlouho zůstávají jen slovy. V tom je náš hendikep proti některým evropským zemím s prozíravějšími vládami,“ dodává Koubský. Podle Jana Gruntoráda ze sdružení CESNET kvůli tomu končí některé projekty, jejichž zaměření a výsledky by byly pro občany velmi užitečné – jako příklad uvádí projekt elektronické zdravotní knížky IZIP.
Problémů je však na českém internetu více. „Nejasnosti kolem soukromí, dohledu a odposlechů, legislativní zmetky typu EET pro e-shopy nebo zastaralé školství,“ vyjmenovává Petr Koubský.
„Prostor pro zlepšení vidím zejména v cenové politice operátorů, která je výrazně výhodnější pro firemní zákazníky než pro fyzické osoby,“ doplňuje další problém Jan Gruntorád.
K internetu je v současné době v Česku připojeno 77 procent lidí a jen o čtyři procenta méně se jich v internetovém prostředí pohybuje pravidelně. Za posledních pět let přitom vzrostlo toto číslo o 15 procentních bodů. Podle listopadové zprávy Českého statistického úřadu z loňského roku více než 93 procent uživatelů internetu využívá e-mail a téměř polovina se pohybuje na sociálních sítích. Nejaktivnější skupinou na internetu jsou studenti, pravidelně jeho služeb nevyužívá jen jeden ze sta. Naopak nejméně početnou skupinou jsou důchodci, na síti surfuje jen každý desátý. Od roku 2005 se však toto množství zdesetinásobilo. Roste i množství lidí, kteří na internet přistupují přes mobilní telefon. V současnosti jich je 41 procent. V průběhu let rostla obliba internetu také mezi podnikateli. Vlastní webové stránky mají dnes čtyři z pěti malých podniků, 90 procent středních a 94 procent velkých firem. Podle sdružení CZ.NIC je nyní na internetu 1,28 milionu internetových domén s českou koncovkou .cz.
Díky rozmachu internetu vzniklo nové odvětví podnikání - e-commerce, které od základu změnilo nákupní návyky většiny lidí. Podle průzkumu společnosti Shoptet činil obrat e-commerce v loňském roce 100 miliard korun a tvoří tak devítiprocentní podíl na celém maloobchodním trhu. Meziročně odvětví e-commerce rostlo o 24 procent. Více než čtvrtina zákazníků e-shopů si na nakupování po internetu cení především možnosti jednoduše a rychle porovnat nabídku zboží. Dvaadvacet procent lidí přes internet nakupuje kvůli většímu pohodlí, pětina zákazníků si cení časové úspory. Nižší cena zboží v e-shopech je rozhodujícím faktorem jen asi pro desetinu zákazníků.
Podle posledního průzkumu nakupuje několikrát do roka na internetu 60 procent Čechů, průměrná výše objednávky je pak čtrnáct set korun. Největší zájem je v e-shopech o mobilní telefony, parfémy a pneumatiky, v průběhu let však roste poptávka například také po potravinách. Vzrůstající obliba e-shopů tak nutí i klasické obchodní řetězce využívat internetových obchodních kanálů. Podle průzkumu společnosti Acomware má svůj vlastní e-shop 73 procent největších řetězců v České republice. |
