Středoevropané už opět začínají bohatnout
České rodiny jsou podle studie UniCredit Bank (UCB) nejbohatší v regionu střední a východní Evropy. Míra úspor domácností k hrubému domácímu produktu přesáhla v roce 2008 podílu 67 procent. Finanční majetek od konce roku 2008, kdy se nejdramatičtěji propadly kapitálové trhy, už postupně narůstá: podle odhadu banky v příštím roce se podíl úspor zvýší na 76 procent HDP.
Podobným tempem roste ale i míra zadlužení českých rodin, zatímco v roce 2008 činila 28 procent, v příštím roce by se měla zvednout na 34,3 procenta.
Finanční majetek na jednoho Čecha letos dosáhne 5574 eur, tedy 145 tisíc korun. To je z regionu nejvíce. Na druhém místě skončilo Slovensko, kde na občana připadá finanční majetek v hodnotě 4,7 tisíce eur. Na opačné straně žebříčku skončili Bulhaři, kteří mají úspory na hlavu v průměru pouze 759 eur, tedy necelých 20 tisíc korun.
UniCredit připomíná, že finanční aktiva rodin v regionu se kvůli krizi dostala pod velký tlak: například mzdy loni v průměru klesly o čtyři procenta – nejprudší pokles platů zaznamenali zaměstnanci z pobaltských států. Výrazně roste také nezaměstnanost. Ta ve středoevropském regionu loni v září dosáhla 10,5 procenta, zatímco o dva roky dříve byla na úrovni 6,9 procenta. I v České republice se podle studie UCB loni snížily průměrné měsíční mzdy: z 910 eur (23,7 tisíce korun) v roce 2008 na 887 eur (23 tisíc korun) loni. Letos by měla průměrná mzda v Česku vzrůst na 24 tisíc korun.
Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko loni jako jediné dosáhly kladnou dynamiku v růstu bankovních úvěrů, v průměru za zmíněné země ve výši pět procent. V ostatních státech regionu – zvláště v Rumunsku a pobaltských státech – objem půjček bank klesl.
Česko má mezi sledovanými zeměmi také nejnižší míru nesplácených úvěrů. Podle metodiky UCB se nesplácené půjčky v České republice podílejí na celkových úvěrech čtyřmi procenty, přičemž například v Bulharsku je to dvojnásobek.
UniCredit Bank zkoumala také to, jak finanční krize zatočila s cenami nemovitostí. Praha a chorvatský Záhřeb, jako jediné dvě metropole v regionu, zažily mírný růst cen. Ceny nemovitostí v ostatních velkých městech se výrazně propadly, nejvíce v Moskvě, kde se ceny nemovitostí snížily o třetinu. Více než třicetiprocentní propad zažily také bulharská Sofie a pobaltské Tallinn a Riga.
