Leoš
DESÁTEK se uplatní už několik staletí.
|
04.02.2010 12:39:14
V moderním českém úzu se pojmu desátek začalo používat přeneseně, pro úplatek ve výši 10 % ceny veřejné zakázky, který dodavatel (typicky vítěz výběrového řízení) zaplatí příslušnému úředníkovi za její zprostředkování. Systém desátků je obvyklý např. mezi stavebními firmami, architekty, investory,veřejným sektorem k přilepšení bez zdanění.
1. Nejlepší je desátek - posílat bankovním převodem ze zahraničí na bankovní účet
příslušného úředníka, který se může vymlouvat,že neví od koho desátek obdržel a
není jeho povinností peníze vracet,pokud nechce.
2. Částka, o které donor prohlásí, že se jedná o půjčku nebo občanskou výpomoc
příslušnému úředníkovi.
3. Částka, u které se neprokáže detailně výhoda, kterou dotyčný jejím darováním
získal.
4. Částka, kterou najde příslušný úředník v krabici od bot jakožto úspory svého
spořivého předka, až do výše x milionů Kč.
5. Částka, která je předávána s dobrým úmyslem, a jejíž aplikace má
celospolečensky příznivý efekt.
V minulosti
Desátek (z latinského decenia desetina) označuje původně zhruba desetiprocentní daň placenou náboženské (např. kostelu, chrámu, církvi) či světské (král, lenní pán) instituci nebo starověkému božstvu. Tato povinnost byla běžná v mnoha starověkých kulturách a to přes celý středověk až do raného novověku. Dnes je nutností.
Desátky ve středověkých národech - s desátky se překvapivě nesetkáme pouze v křesťanství, ale byly hojně praktikovány také v náboženstvích mnoha starověkých národů. Například v Babylonii, Egyptě, Jížní Artábii, v Římě, Kartágu a vůbec nejčastěji v Řecku. Zde byli pravidelně dávány zcela konkrétním řeckým božstvům jako oběť do Delf, Olympie a Athén. Nejčastěji byl desátek odváděn Apollónovi, Artemis, Athéně, Héře, Heráklesovi, Niké, Poseidonovi, Deméter a Diovi. Desátky byly ve starověkém světě velmi rozvinutou praxí a to již dlouho před nástupem desátků v židovsko-křesťanské kultuře.
Desátek ve Starém zákoně - poprvé se pojem desátku objevuje v příběhu, kdy Abrahám obětuje králi a knězi Melchizedechovi desetinu ze všeho (Gn 14,18n.). Teprve Mojžíšův Zákon ale přikázal židům závazně dávat desátky. Dva roky je dávali na vyvolené místo, kde je jedl obětující a jeho rodina spolu s levijcem. Třetí rok, který byl nazván rokem desátků, se složily v branách obětujícího a jedl je levijec,cizinec, sirotek a vdova. Levijci museli dát nejlepší desátý díl Áronovi a jeho synům. Desátky se nedávaly ve stříbře ani penězích, ale v naturáliích z úrody a dobytka. Dále desátky neměly být použity v zármutku, při nečistotě a pro mrtvé. Mojžíšův zákon předepisuje, aby Izraelité odváděli Hospodinu desetinu „z polních plodin nebo z ovoce stromů, ze skotu a bravu“ (Lv 27,30). Tento desátek byl poděkováním za vše, co Hospodin během roku daroval a měl sloužit k obživě kmene Levi, který sloužil v chrámu a nevlastnil žádnou půdu. Desátek mohl být vykoupen penězi, pak ovšem jeho výše musela být o pětinu vyšší.Tento předpis ovšem nebyl vždy nebo úplně zachováván, naopak některé náboženské skupiny jej dováděly do extrému (farizeové odváděli desátek i z máty, kopru a kmínu).
Desátek během středověku - rolníci museli odvádět během středověku desátý díl své úrody, řemeslníci desetinu své produkce. K úschově desátků sloužily v Evropě tzv. desátkové stodoly, které byly zbudovány ve vesnicích a které představovaly po kostele největší stavbu vesnice. Na podporu provozu kostela či kláštera mohly být zakoupeny či darovány celé vesnice.
Problémy s desátky - nemilosrdně církví zaváděný desátek v Evropě v mnoha zemích vyvolal odpor, ba krvavé války. Bouřili se hlavně svobodní sedláci; například v Jutsku zabili kvůli desátkům roku 1086 dánského krále Knuta Svatého a ještě koncem 12. století - za arcibiskupa Absalona - povstali kvůli desátku Skaňané.“ V roce 1230 odmítli obyvatelé Stedingu (oblast v Sasku) platit desátky Brémskému arcibiskupovi. Ten na ně proto uvalil klatbu. Stedingové se však nezalekli jeho hrozeb a setrvávali ve svém odporu k jejich placení. Arcibiskup požádal papeže Řehoře IX., aby vyhlásil křížovou výpravu proti „heretikům“. Papež považoval odpírání desátků za tak kacířský čin, že žádosti ihned vyhověl.Dne 25.5.1234 křižáci po urputné bitvě nad rolníky zvítězili. „Kristovi vojáci“ v boji zabili u obce Altenesche na 6 000 rolníků (což byli téměř všichni Stedingové).
Zrušení desátku - V Čechách byl první vlaštovkou zákon z roku 1755, jímž císařovna Marie Terezie zbavila včelařství od placení desátku. Všechny desátky pak v Čechách (i v celém Rakousko-Uhersku) zrušil teprve „Zákon o zrušení poddanských a feudálních povinností“ ze 7. září 1848, Desátky dále zrušila například Kolumbie v r. 1851, Skotsko v r. 1871, Polsko a Chile v druhé polovině 19. století, Bosna v r. 1876.
V Německu se vybíraly desátky až do 19. století. V mnoha případech bylo zrušení desátků spojeno s povinností zaplatit výkupné, které vedlo k dalšímu zadlužení rolníků.
