Fischer chce zavést část opatření NERV
Premiér Jan Fischer chce ještě do jarních parlamentních voleb zavést do praxe některé z úsporných návrhů před časem zrušené Národní ekonomické rady vlády (NERV). Jeho kabinet má v plánu projednat celkem přes sedm desítek opatření, jejichž cílem je zmírnění dopadů ekonomické krize.
„Nová vláda, která vzejde z voleb, na ně bude muset navázat,“ řekl Fischer v České televizi.
Z návrhů NERV premiér mimo jiné zmínil zavedení smluvních platů manažerů státních institucí, které by byly vázány na výkonnost. Týkalo by se to například platů náměstků ministrů.
„V Česku je stále představa, že výkonné jsou soukromé firmy, nikoliv úřady. A právě výkonnost ministerstev by se měla tímto krokem zvýšit,“ poznamenal Fischer.
Z článku
Soubor více než sedmi desítek opatření považuje předseda vlády za střednědobou až dlouhodobou strategickou vizi, jak stabilizovat veřejné rozpočty: „Bude to něco jako úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty, ale s platností na tři až pět let.“ Podle premiéra musí Česko tuto vizi přijmout hned z několika důvodů.
Jednak je to vstup do eurozóny, který prosazují obě největší strany zhruba v letech 2015 až 2016. Už dnes projedná kabinet aktualizovanou verzi konvergenčního programu, tedy základního dokumentu pro přijetí eura, který bude do poloviny února předán Bruselu. Materiál například počítá se zvýšením některých daní či bojem s korupcí. Současná vláda chce také prosadit změnu některých dočasných návrhů ministra Janoty na trvalé.
Ekonom Jan Švejnar upozornil, že úspory jsou důležité i kvůli hodnocení Česka ratingovými agenturami. „Případné snížení, které zatím zůstává na stupni A, by mělo dopad na zahraniční investory. Vedle toho by si stát na splátky dluhu musel půjčovat za vyšší úroky,“ dodal Švejnar. Podle něj by to ve výsledku znamenalo až desítky miliard navíc. Zatímco Česko si nyní půjčuje za úrok 3,4 procenta, například Maďarsko za 7,2 procenta.
„Musíme si udržet pověst solidní země, abychom nebyli zařazeni na periferii. Tam je Řecko, Portugalsko nebo Irsko, protože u těchto států zaznívají úvahy o možném bankrotu,“ konstatoval Švejnar. Podle něj už pověst země utrpěla loňským pádem vlády a změnou termínu voleb.
Premiér: Superzakázku bych zrušil
Obří tendr na odstranění starých ekologických zátěží, kde se výsledná suma pohybuje mezi 60 až 115 miliardami korun, by ministerský předseda Jan Fischer spíš zrušil. Podle svých slov má k dispozici vůbec první právní analýzu, která vyčísluje možná rizika takového kroku.
„Některé subjekty už investovaly peníze a zřejmě by chtěly, aby jim je stát vrátil. Osobně bych se přesto přikláněl ke zrušení zakázky. Vláda ale tuto možnost bohužel nemá, není to ve smlouvě,“ řekl v televizní diskuzi Fischer. Dodal, že ministerstvo financí obdrží koncem února další analýzu.
