Jednání o zapojení ČR do protiraketové obrany začnou v listopadu

„Velmi oceňuji prohlášení pana premiéra, že Česká republika je připravena být součástí této nové architektury a chce diskutovat o podmínkách své účasti,“ řekl po dopolední schůzce s Fischerem Biden.

Fischer sám zdůraznil, že Praha si své místo v architektuře nové podoby protiraketové obrany bude teprve hledat a konkretizovat jej v závislosti na tom, jaké bude dostávat informace. USA prý ČR pokládají za „dostatečně dospělou zemi“, aby byla schopna se sama rozhodnout o formě zapojení do projektu.

Biden přijel do Evropy vysvětlit zářijové rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy, že budou opuštěny plány na vybudování stacionárního radaru protiraketového deštníku v ČR a sila s raketami v Polsku. Systém prosazovaný lidmi předchozího prezidenta George Bushe byl namířen především proti střelám dlouhého doletu a nyní je označován za drahý a nespolehlivý. Plány, stvrzené dvěma smlouvami mezi USA a ČR z léta loňského roku, narazily na odpor české veřejnosti. Protestovalo i Rusko a nepříliš vstřícně se k projektu stavěli také evropští spojenci.

Nyní zamýšlený systém, který má účinně bránit i evropské země NATO, má být podle Bidena obranou proti střelám středního a krátkého doletu založenou na prověřených technologiích.

Viceprezident Biden se po jednání s Fischerem krátce setkal i s prezidentem Václavem Klausem. Ze schůzky však nebyly zveřejněny žádné informace.

Poté v rezidenci amerického velvyslanectví jednal s předními českými politiky. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka není podstatné, jakou formou se na systému bude Praha podílet, zda přijme obranné rakety SM-3 nebo právě například velitelství projektu. USA jsou podle Topolánka připraveny se na projektu štítu masivně podílet.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek po jednání zase uvedl, že sociální demokraté budou po svém případném vítězství v jarních parlamentních volbách s USA o obraně proti raketám středního a krátkého doletu ochotni jednat za předpokladu, že bude existovat reálná hrozba a systém bude součástí obrany Severoatlantické aliance.

Westinghouse má o Temelín zájem

Kromě protiraketové obrany Biden v ČR diskutoval o „teritoriální diverzifikaci energetiky“. Americká firma Westinghouse má zájem o účast na tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Za favorita tendru, do kterého se hlásí dvě desítky zájemců, byla osud považována ruská společnost Atomstrojexport. Rusko je nyní dodavatelem jaderného paliva do obou českých jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Podle Topolánka dostal Fischer dopis, v němž jej americký ministr energetiky Stephen Chu „přímo vyzývá, aby se Westinghouse stal účastníkem tendru“.

Česko má na druhou stranu zájem o zisk podílu v transalpském ropovodu TAL od americké společnosti ExxonMobil. Vláda se neúspěšně snaží podíl získat už několik let, podpora americké administrativy by ale mohla její pozici vylepšit.

Premiér Fischer také na jednání prosazoval užší spolupráci ve vzdělávání, vědě a výzkumu. Americká strana má podle něj zájem v takové spolupráci na vojenských i civilních projektech, navázané při jednáních o radaru, pokračovat, či dokonce otevřít projekty nové. Premiér se zmínil o aktivní účasti českých vědců, kteří prý jsou schopni nabídnout „svůj talent, kumšt a know-how“ i v takových oblastech, jako je například kosmický výzkum. V nejbližší době by měla být podepsána dohoda o vzniku kanceláře v Praze, která by měla na starosti „přímý kontakt v této oblasti“.

Podle informací agentury ČTK naopak na dnešní návštěvě nepadlo „ani slovo“ o možné americké nabídce na dodávky letounů F-15 nebo F-16, které by podle médií za několik let mohly nahradit nyní pronajímané švédské Jas-39 Gripen.

Na tiskové konferenci po jednání s Fischerem Biden ocenil český přínos Severoatlantické alianci a zasadil se o „český důraz“ ve finální podobě strategické koncepce NATO pro 21. století. Českým vojákům i jejich rodinám také poděkoval za nasazení v Iráku i Afghánistánu.