Většinou se Češi stěhují jen za humna, do dálky se jim nechce

Nový byt v Kaprově ulici

Nový byt v Kaprově ulici Zdroj: David Kundrát

V roce 2015 jsme se stěhovali většinou pouze v rámci okresu. Respektive z jedné obce do druhé. Celkem 21,2 procenta obyvatel se stěhovalo v rámci téhož kraje mezi dvěma okresy a 35,4 procenta mezi dvěma kraji. Informoval o tom Český statistický úřad.

V období mezi lety 2005 až 2015 byl na stěhování nejbohatší rok 2007. Přestěhovalo se 256 tisíc obyvatel. Nejméně jsme měnili bydliště v roce 2005. Konkrétně ve 214 tisících případů. Od roku 2009 je to stále mezi 233 a 242 tisíci občanů.

K populačnímu růstu díky vnitřní migraci došlo v letech 2011 až 2015 pouze ve Středočeském kraji. „Konkrétně ve středních Čechách byl tento nárůst na úrovni 45 tisíc obyvatel. Naopak nejvýznamnější pokles počtu obyvatel v návaznosti na vnitřní migraci byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji, a to o téměř 16 tisíc,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Co se týče okresů, nejsilnější migrační vlny mezi lokalitami byly převážně v největších městech jako Praha, Brno-město a Plzeň-město. „Nejvýznamnější migrační proudy byly mezi Prahou a sousedními okresy. Z Prahy se v letech 2011 až 2015 vystěhovalo 21 tisíc osob do okresu Praha-východ a 18 tisíc osob do okresu Praha-západ,“ říká Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ a doplňuje, že silné migrační proudy byly patrné i v opačném směru.

V letech 2011 až 2015 docházelo k poměrně velkému stěhování z Brna-města do Brna venkova. Konkrétně šlo o 15 tisíc lidí. V opačném směru o 6,5 tisíce. Co se týká severní Moravy, nejčastěji lidé opouštěli okres Karviná a přesouvali se do okresu Ostrava-město (5,3 tisíce obyvatel).

Pokud se podíváme na naši hlavní metropoli a Brno, přesunulo se mezi nimi 3,8 tisíc lidí. A mezi Ostravou-městem a Prahou 2,5 tisíce.