Česko čekají báječná léta, predikují na ministerstvu. Rizika vidí za hranicemi

ekonomika, trhy

ekonomika, trhy Zdroj: profimedia.cz

ekonomika
ekonomika
ČR, finance, ekonomika, euro, fondy, EU
4
Fotogalerie

Ministerstvo financí (MF) očekává, že v letech 2017 a 2018 by měla česká ekonomika růst o 2,5 %. Hospodářský růst by měl být tažen zejména domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a rostoucí investiční aktivitou firem a sektoru vládních institucí. Značné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen až nad inflační cíl ČNB na přelomu roku 2016 a 2017 pak vede ke zvýšení predikce průměrné míry inflace na 2,4 % v roce 2017.

Pro příští rok je očekáván růst cenové hladiny ve výši 1,7 %. U míry nezaměstnanosti MF odhaduje, že se díky výraznějšímu poklesu v závěru loňského roku postupně sníží až na 3,3 % v roce 2018, což je úroveň pod přirozenou mírou nezaměstnanosti s minimálním prostorem pro další pokles.

Vnitřní stabilní prostředí mohou ohrozit především podněty přicházející ze zahraničí, například odcházení Velké Británie z EU či zpomalení růstu čínské ekonomiky. Z hlediska vnější rovnováhy české ekonomiky by běžný účet platební bilance měl i nadále zůstat v mírném přebytku.

Globální ekonomický růst by mohl být ovlivněn případnou změnou v hospodářské politice USA a v „materializaci rizik“ ve finančním sektoru v některých zemích EU. Jinak řečeno, mohla by přijít další finanční krize – dominový efekt, který mohou způsobit například předlužené italské nebo jiné banky, jejichž situace je ve skutečnosti výrazně horší, než se na první pohled zdá. Nepříznivý faktor představují také geopolitická rizika.

Loni dobrý

Výkon tuzemské ekonomiky loni vzrostl o 2,4 %. Hlavním růstovým faktorem byla spotřeba domácností, kterou podpořil růst zaměstnanosti i mezd v nízkoinflačním prostředí. K růstu ekonomiky významně přispěl také vývoj zahraničního obchodu, jehož příspěvek ve výši 1,1 p. b. byl téměř rovnoměrně rozdělen mezi zlepšení bilance zboží a bilance služeb. Opačným směrem na hospodářský růst působily výdaje na investice, jež zaznamenaly pokles o 3,7 %.

Hlavní příčina snížení investic spočívala v propadu investic sektoru vládních institucí, které se proti vysoké srovnávací základně roku 2015 snížily téměř o třetinu. Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů, když zaměstnanost vzrostla o 1,9 % a míra nezaměstnanosti dosáhla 4,0 %.

Běžný účet platební bilance zůstal v mírném přebytku. Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii samostatné ČR přebytku ve výši 0,6 % HDP. Výsledkem je také meziroční zlepšení strukturálního salda o 1,1 procentního bodu, tedy na úroveň přebytku 0,5 % HDP.

Zlepšení hospodaření sektoru vládních institucí bylo determinováno především příjmovou stranou rozpočtů, kdy daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení vzrostly o 5,8 %. Rekordní pozitivní výsledek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení. Dluh sektoru vládních institucí meziročně poklesl ze 40,3 % na 37,2 % HDP. Hlavní podíl na tomto výsledku mělo absolutní snížení státního dluhu v loňském roce o takřka 60 mld. Kč.¨