Česká republika je velmocí v prodejích na internetu. Více než 43 procent prodejů technického (nepotravinářského zboží) zboží se v ČR uskuteční v internetových obchodech. Až s odstupem následují Nizozemsko (35 procent), Slovensko (34 procent), Británie (33 procent) a Německo (29 procent). Na tiskové konferenci to uvedli zástupci společnosti GfK a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle vyjádření GfK začali Češi po letech méně nakupovat ve slevových akcích.
Průměr v Evropě je u tohoto ukazatele 24 procent. Vůbec nejvíce zboží se v Česku on-line prodá v kategoriích informační technologie (36,5 procenta) a fotoaparáty (32,4 procenta). Největší meziroční růst prodejů přes internetové portály byl u malých domácích spotřebičů (24,5 procenta) a spotřební elektroniky (21,6 procenta).
On-line trh v ČR se ale liší od západní Evropy také tím, že více než třetina lidí stále využívá k placení nákupů na internetu dobírku a 28 procent platí při převzetí zboží v kamenné pobočce e-shopu. Pouze 17 procent spotřebitelů loni platilo kartou on-line a devět procent využívalo bankovní převod.
Celkový prodej technického spotřebního zboží v Česku loni vzrostl o 5,8 procenta na 79 miliard korun. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti GfK Temax.
V Česku je v přepočtu na obyvatele nejvíce e-shopů v Evropě. Jejich počet navíc podle odborníků i v dalších letech poroste. Loni jich v ČR přibylo meziročně 3900 na celkem 40 100. Od roku 2013 přitom počet stagnoval. Stále více kamenných řetězců nyní začíná prodávat on-line.
Podíl českých internetových obchodů na maloobchodních tržbách loni poprvé překročil deset procent. V roce 2017 stouply tržby e-shopů o 18 procent na 115 miliard korun vyplývá z údajů Asociace pro elektronickou komerci a srovnávače cen Heureka.cz.
Češi začali po letech méně nakupovat ve slevách
Češi začali podle GfK v posledních dvou letech omezovat nákupy ve slevách. Po dlouhodobém růstu se podíl výdajů za potraviny a drogerii ve slevových akcích snížil loni na 46 procent, zatímco v roce 2015 dosahoval 46,9 procenta. Klesá také počet lidí, kteří upřednostňují nejlevnější zboží. Rychlý ekonomický růst země tak mění nákupní chování spotřebitelů.
„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňuje i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem roku 2017 si už 20 procent zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků – dvakrát víc než o pět let dříve,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK.
Výdaje domácností za rychloobrátkové zboží vzrostly v meziročním srovnání o pět procent. „Na tento vývoj má částečný vliv i inflace. Největší část nákupního koše představují výdaje za čerstvé a chlazené zboží. Podíl této kategorie posiluje kvůli vyšší průměrné ceně,“ dodal Ladislav Csengeri z GfK.
Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech, loni to bylo 32,1 procenta. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. V diskontech nakupuje 20,1 procenta lidí, supermarkety preferuje 16,8 procenta a malé prodejny 17,3 procenta.
Poslední dva roky mírně klesá v Česku i průměrná frekvence nákupů. Loni jejich počet činil 337, což je o dva provedené nákupy méně v porovnání s rokem 2016. Naopak stouply výdaje na jeden nákup na 241 korun oproti předloňským 228 korunám. Navíc jsou domácnosti ochotné zaplatit vyšší průměrnou cenu za jeden výrobek. Týká se to hlavně nákupů zboží pod privátní značkou řetězců. V roce 2015 jejich podíl činil 20,1 procenta, loni to bylo už 21,2 procenta. Přesto má Česká republika stále nižší podíl prodejů zboží pod privátní značkou než okolní státy s výjimkou Polska.
