Politiku nechme stranou, elektronická evidence tržeb (EET) pomohla svědomitým a chytrým hospodským. Jak? Díky údajům z pokladny jsou efektivnější. Evidence dále „vyčistila“ trh, zjednodušeně řečeno: podnikatelé, kteří na trh nově vstupují považují evidenci tržeb za samozřejmost a no ti, kteří kvůli EET skončili, jsou nahrazováni těmi, kteří s evidencí nemají problém. Na druhou stranu, hospody a restaurace podražily...
Zdražování v restauracích a hospodách se projevilo už loni na podzim, někde i před 1. prosincem, což byl termín pro první vlnu, do které „spadly“ ještě ubytovací služby. Z kapes jsme museli vytáhnout 10 až 15 procent navíc. Dle společnosti Storyous, která se specializuje na poklady pro gastronomii, zaznamenaly podniky s jejich pokladnou meziroční růst tržeb v průměru o 16 procent, což je dvojnásobek oproti číslu ČSÚ za celý trh.
| Období | stravování a pohostinství | ubytování |
| Q4/2016 | +6,3 % | +6,4 % |
| Q1/2017 | +12,7 % | + 8,1 % |
| Q2/2017 | +11,3 % | +14,6 % |
| Q3/2017 | + 3,7 % | + 5,6 % |
| průměr | + 8,5 % | + 8,7 % |
| zdroj: ČSÚ | ||
Storyous uvádí, že EET pomohlo modernizaci odvětví. V boji o zákazníka pomáhají podnikatelům údaje z pokladen. Do „rychlého proudu“ české gastronomie se dle Storyous zařadilo zhruba pět tisíc podniků, (16 procent z celku), které začínají aplikovat moderní řízení založené na vyhodnocování dat.
Díky EET je i dostupnější a pro podniky levnější platba kartou. Zatímco loni zákazníci platili kartou v 3,9 procentech případů, letos je to již 7,3 procenta. Kromě toho, že zákazníci platí v posledních měsících kartou čím dál tím častěji, s ní také utrácejí mnohem větší částky, přibližně o třicet procent, což přináší podnikům větší obraty.
V jednotkách procent případů se prý ještě neeviduje vůbec, což může souviset s mylným výkladem zákona (jídlo se sebou podléhá evidenci od března 2018), ale také nemusí. Tento stav postupně narovnávají kontroly z daňové a celní správy. Kolik podniků tedy kvůli EET skončilo?
Dle on-line databáze českých firem Merk.cz ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce subjektů z oboru podnikání, které spadaly do 1. vlny EET, z toho 89 procent bylo živnostníků. V listopadu, kdy se EET zavádělo v navíc 1,4 tisíc subjektů – většinou firem – vzniklo.
Hospody nezavřely, pivo teče dál
Zatím nedošlo ani k hromadnému rušení venkovských hospod, podniky, které zanikly často jen získaly nového provozovatele. Hospůdek je zhruba 5 700, sezónních bufetů o tři stovky více.
Nové pokladny si naopak pořídilo zhruba dvacet tisíc gastronomických zařízení, přičemž chytrou pokladnou se vybavila necelá polovina z nich. Pět tisíc zařízení – tedy jedna šestina ze všech – začalo chytré pokladny využívat jako nedílnou součást správy svého podniku.
Tito podnikatelé deklarují, že i kdyby bylo EET zrušeno, chytré pokladny si nechají. Podniky, které tak učinily a naučily se využívat její funkce, rostou podle dostupných dat mnohem rychleji než zbytek trhu.
Evidenci tržeb si pochvaluje i Ministerstvo financí. Dle průzkumu, které si nechalo zpracovat Generální finanční ředitelství, má projekt podporu téměř dvou třetin občanů (64 procent). Dosluhující ministr financí Ivan Pilný komentoval roční výročí fungování EET takto:
„Systém od prvního dne funguje bez technických problémů. A co je důležité, díky EET se nám daří naplňovat naše stanovené cíle. K 1. prosinci máme meziroční nárůst DPH na úrovni veřejných rozpočtů o 30,8 mld. Kč. Samotné EET pak přineslo pro inkaso DPH od ledna do října tohoto roku 3,6 miliardy. Očekáváme, že na konci roku to bude 5 mld. Kč.“
Náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová, které Pilného v čele ministerstva pravděpodobně vystřídá, dodala:
„Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Naopak v segmentu hospod, restaurací a hotelů jsme zaznamenali nárůst počtu registrací k DPH o téměř tisíc plátců.“
Abychom si výše uvedené zasadili do kontextu: k 30. listopadu 2017 přiteklo do státní pokladny 1 142 miliard korun, výdaje činily 1 153 miliard korun. To ovšem znamená, že slibovaných 5 miliard činí méně, než 0,5 procenta všech příjmů, což je kapka v moři. Nezbývá, než vyčkat na další dvě vlny, které přijdou v roce 2018 (od března a června) a celkový efekt.
Za očekáváním zatím zůstala i účtenková loterie:
Alena Schillerová, 27.9.2017: „Slovenští kolegové (...) říkají, že se [jejich účtenkové loterie] v průměru účastní asi 500 000 lidí. [Kdyby to v ČR] byl dejme tomu dvojnásobek, budu velmi spokojená.“
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) 1. prosince 2017
Realita: do 1. slosování se přihlásilo 478 000 a do 2. losu zatím 450 000 lidí.
Jak vnímáte EET?
