V době vánočních trhů si jistě skoro každý z nás koupí alespoň jeden svařák. Není ale svařák jako svařák. Někdy ho obchodníci v rámci šetření připravují z nejlevnějších krabicových vín a jejich nedobrou chuť poté přebijí cukrem a kořením. Jak se ale bránit, když nám vánoční puč či svařák opravdu nechutná?
Podle dTestu je problém v tom, že české právní předpisy neurčují složení ani kvalitu svařáků. „Na rozdíl od burčáku, jehož kvalita je regulována a kontrolována, pro svařáky žádná pravidla neplatí. Svou legislativní škatulku má pouze Glühwein, ovšem závazná je pouze pro takto pojmenované nápoje. Pro svařák tak není stanoven žádný minimální obsah vína nebo alkoholu. To stejné platí pro grog i punč,“ uvádí Lukáš Zelený z dTestu.
Jediná jistota by měla být ta, že tyto nápoje musí mít minimální teplotu 60 °C. Podobně je nahlíženo na nakládané buřty, staročeská trdla, bramboráky a jiné stánkové pokrmy. Opět neexistuje žádná vyhláška, která by stanovovala přesný obsah surovin. Nezbývá nám tak než doufat, že budeme mít štěstí na poctivé prodejce.
Co dělat, když jsme nespokojeni?
S ničím neotálejte a prodejci svůj nesouhlas s chutí jeho výrobku oznamte hned. Nečekejte třeba až vám bramborák vystydne. A určitě s vámi nebude prodejce řešit vaši stížnost, když už budete mít vše snědené a vypité. Podle dTestu byste měli mít nárok na slevu nebo alespoň nápravu (třeba ohřátí klobásy nebo výdej nové). Pokud jde o závažný nedostatek, který se třeba ohřátím nenapraví, měl by vám prodejce vrátit peníze.
A jak je to s cenami? „Výjimečné nemusí být ani nesrovnalosti v cenách. Pokud zjistíte odlišnosti v cenách ještě před zaplacením, máte na výběr, zda se dožadovat ceny uváděné u zboží, nebo si jej jednoduše nekoupit. Na místě bývá složitější přesvědčit obchodníka, že je uvedenou cenou vázán a že daný výrobek nám musí za těchto podmínek prodat. Kdo si nechce nechat líbit neseriózní jednání obchodníka, může cenu udávanou u zboží vyfotit a obratem dát podnět České obchodní inspekci k provedení kontroly,“ říká Zelený. Proti špatně uvedené ceně se můžete bránit i pokud to zjistíte po zaplacení nebo až doma. Už to ale nebude jednoduché. Obchodníci rovněž spoléhají na to, že pár korun nebudete řešit.
To potvrzuje i zkušenost jedné z čtenářek: „Na vánočních trzích jsme si chtěli dát punč. Jelikož jsme tam byli chvíli po otevření, ještě jej neměli dostatečně ohřátý. Prodejce nás ale o této skutečnosti neinformoval. Místo toho punč ohřál docela kuriózním způsobem: dolil do něj horkou vodu z pressovače. V závěru nápoj rozhodně neměl ani těch 60 °C a chutnal ne moc dobře. Nám se ale s prodávajícím nechtělo dohadovat, proto jsme pokorně odešli.“
Proč jsou pravidla pro stánkový prodej tak mírná?
„Stánky s občerstvením na vánočních trzích, ve kterých koupíte pokrmy a nápoje, nejsou klasickou kamennou prodejnou, ale přesto jsou provozovnou. Pokud nejste spokojeni s kvalitou jídla a pití, můžete je reklamovat jako v každé jiné restauraci. Stánkaři odpovídají za to, že prodávané pokrmy i nápoje mají sjednané vlastnosti – ať už jde o složení uvedené někde na ceduli, nebo informaci pouze ústně předanou. Pokud vlastnosti nebyly specifikovány, měly by odpovídat povaze zboží a zvyklostem – rozumně lze očekávat, že svařák bude připraven z vína, grog z rumu a bramboráky z brambor,“ vysvětluje Lukáš Zelený.
