Nový zákon o platebním styku: Co považujeme za citlivé údaje?

internetové bankovnictví

internetové bankovnictví Zdroj: profimedia.cz

Rok 2018 přinese zásadní rozšíření prostoru, ve kterém se na internetu mohou pohybovat citlivé informace o klientech finančních institucí. Právě v bankovním sektoru díky tomu panují jisté obavy z možných rizik.

„Banky podporují inovace i spolupráci s dalšími subjekty. Současně však v okamžiku účinnosti nového zákona o platebním styku bude nutné, aby všichni dodržovali standardy bezpečnosti. Jen tak bude vždy zajištěna co nejvyšší ochrana osobních dat klientů,“ komentuje Tomáš Hládek, odborník ČBA na bezpečnost v online prostředí a poradce pro platební styk. Právě fakt, že se lidé na banky tak spoléhají, je pro bankovní sektor tak zavazující. Na banky budou kladeny větší nároky jak po stránce technologické, legislativní, procesní i ekonomické.

„I přesto, že banky investují do zabezpečení dat klientů nemalé částky, nedokážou ovlivnit to, co se s daty bude dít po jejich zpřístupnění podle pravidel daných novým zákonem o platebním styku. Proto ČBA apeluje na dopracování všech jejich bezpečnostních aspektů tak, aby byla zaručena ochrana všech zainteresovaných stran,“ uvádí Tomáš Hládek.

Nechceme sdělovat výši úspor

Česká bankovní asociace si v souvisloti s chystanými změnami nechala udělat průkum mapující, jak vnímame jednotlivé osobní údaje.

„Za nejcitlivější údaj, který by lidé za žádných okolností nikomu nesdělili, považují informaci o výši jejich úspor (62 procent). Pro třetinu Čechů (33 procent) jsou nadmíru citlivými údaji i rodné číslo, výše platu (ve 32 procentech) a číslo bankovního účtu (ve 32 procentech). Citlivost na sdělování výše úspor roste s věkem, kdy lidem úspory přibývají, a mírně také se vzděláním,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C.

Jsme si také plně vědomi toho, že naše data mohou být zneužita hackery a zloději identit. 86 procent dotázaných si myslí, že největší riziko hrozí při zadávání údajů přes nezabezpečenou internetovou stránku u obchodníků. Dále pak 70 procent bere jako rizikové internetové komunikace s nebankovními společnostmi. 13 procent respondentů vidí riziko v rámci využívání internetového bankovnictví bank. Jako nejbezpečnější vidíme osobní jednání na úřadech a na pobočkách bank.