I přesto, že nám rostou mzdy, nemotivuje nás to k šetření | E15.cz

I přesto, že nám rostou mzdy, nemotivuje nás to k šetření

I přesto, že nám rostou mzdy, nemotivuje nás to k šetření
..
• 
ZDROJ: Neovize Group s.r.o.

Romana Rybová

Paradoxem je, že i když nám v poslední době rostou mzdy, polevili jsme ve vytváření finančních rezerv.

Počet Čechů, kteří mají rezervu, oproti loňskému roku klesl o 11 procent. Pouze 13 procent z nás by při půlročním výpadku příjmů vyžilo ze svých rezerv po tuto dobu. Dále si uvědomujeme, že bychom se měli zaopatřit na stáří, přesto polovina z nás má naspořeno méně než 300 tisíc. A to je naším snem mít na důchod naspořeno průměrně 2,6 milionu korun. Informace vyplývají z průzkumu České bankovní asociace.

Pouze 6 z 10 Čechů myslí na horší časy

Finanční rezervu po ruce má 60 procent z dotázaných. Častěji si peníze odkládají muži a vzdělaní lidé mající vyšší příjmy. Právě díky příjmům se jim rezerva pochopitelně tvoří snáze.

„Krátkodobá rezerva představuje zajištění rodiny v případě výpadku příjmů a měla by se podle doporučení odborníků pohybovat ve výši nejlépe šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Lidé by neměli vyčkávat na nějaký podnět, který je přesvědčí o tom, že finanční rezervu budou nutně potřebovat. Ideálně by si ji měli začít tvořit hned, když nastoupí do práce a získají pravidelný příjem,“ komentuje Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.

Český důchodový systém je v nejlepší kondici za posledních devět let. Přesto zůstává ve schodku

Z našeho přístupu k finančním rezervám logicky plyne, že při výpadku příjmů bychom svůj životní standard dlouho neudrželi. V případě výpadku příjmu by jen 13 procent Čechů se svými úsporami vyžilo šest měsíců a další pětina (19 procent) pouze 3 měsíce. 32 procent respondentů dokonce řeklo, že neví, na jak dlouho by jim jejich finanční rezerva vydržela.

„Výsledky našich průzkumů dlouhodobě ukazují, že lidé stále podceňují situace, kdy dojde k výpadku pravidelného příjmu, například pokud ztratí práci nebo budou dlouhodobě nemocní. To jim pak může způsobit problémy zejména v případech, kdy mají hypoteční nebo jiný spotřebitelský úvěr či jiné závazky. Zcela nově se ukázalo, že vysoké procento respondentů nemá ve svých financích přehled a moc je to netrápí. To je z našeho pohledu velmi závažné zjištění, se kterým bychom měli začít pracovat,“ doplňuje Brychová.

Jak moc je krácený předčasný důchod?

Na důchod moc nemyslíme

I přesto, že víme, že bychom měli šetřit na důchod, 51 procent z nás nemá úspory žádné, zbytek úspory má, ale ve většině případů nepřesahují 300 tisíc. Docela zodpovědně si vedou vysokoškoláci – každý pátý z nich má na důchod nastřádáno přes půl milionu. Kolik ale ideálně naspořit?

„Lidé s vyššími příjmy by měli mít naspořeno více, aby si dokázali udržet svůj životní standard i v penzi. Pokud si budeme chtít přilepšit k důchodu například o 5 000 korun měsíčně po dobu 20 let, budeme potřebovat úspory ve výši kolem 1 milionu korun. Odborníci proto doporučují odkládat na penzi alespoň desetinu současného příjmu,“ dodává Brychová.

Autor: Romana Rybová
 

Mzdová kalkulačka