25 let od rozpadu Československa: Která ekonomika je na tom lépe?

Video placeholde

Československá republika se rozpadla 31. prosince 1992, tedy před čtvrt stoletím. Co to udělalo s oběma státy a jejich ekonomikou? Cíl obou zemí byl stejný. A to dokončit komplikovanou ekonomickou transformaci a následně rychleji dohánět západní Evropu. Kterému ze dvou států se vede lépe?

Důvodů rozdělení bylo hned několik. Jedním z těch nejhlavnějších ale byla ekonomika. Podle Lubora Laciny, ekonoma z Mendelova evropského centra, přispělo k rozdělení Československa odlišné hodnocení ekonomické situace v obou zemích. „V té době byla diskuze o tom, že na české straně hranice vítězil dlouhodobý pocit, že transfery, tedy daně, které byly vybrány na českém území a jsou posílány na Slovensko, jsou příliš velké, a na Slovensku byl pocit, že bychom měli posílat víc,“ vysvětluje Lacina.

V roce 1992 byla v České republice nezaměstnanost na třech procentech. Na Slovensku to bylo 13 procent.

Která cesta byla lepší?

Nad touto otázkou se ve vysílání Českého rozhlasu Plus také zamýšleli přední čeští ekonomové. Přestože česká ekonomika byla považována za tu nejlepší a nejvýkonnější z bývalého východního bloku, ta slovenská ji v posledních letech začíná dohánět. Může to být tím, že Slováci sáhli po lepší transformační cestě?

Kdo je na tom lépe?

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. V roce 2016 dosáhl český hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele 88 procent průměru Evropské unie. Od roku 1995 to byl skok o 12 procentních bodů. Slovensko dosahuje na Evropu mnohem rychleji. Za stejné období poskočilo o 29 procent. A to i navzdory tomu, že Slovensko mělo mnohem horší startovní pozici. HDP „na hlavu“ proto v roce 2016 dosáhl jen 77 procent průměru EU.

Pro ekonomy jsou určující ekonomické ukazatele. Hlavní ekonom Československé obchodní banky Martin Kupka i přes velké rozdíly v kvalitě života ve velkých městech a regionech zdůrazňuje výrazný pokrok v obou ekonomikách. O rozdílnosti životní úrovně podle něj hodně vypovídá ukazatel soukromé spotřeby obyvatelstva na hlavu v paritě kupní síly, kde už je viditelný rozdíl. „Náš proces dohánění západní Evropy u výkonnosti měřené HDP na hlavu probíhá rychleji než dohánění spotřeby domácností. Na Slovensku domácnosti dokážou z růstu a dohánění vytěžit o něco více,“ říká Kupka.

Ekonomové se úplně neshodují na to, zda dávné přijetí eura na Slovensku mělo tak velký vliv na slovenskou ekonomiku, jak by se mohlo zdát. Podle hlavního ekonoma ČSOB Kupky za stav ekonomiky našich sousedů spíše mohou politické reformy. Slovenské reformní kroky byly oproti těm našim dost výrazné.

Odlišná situace na pracovním trhu

Situace na pracovních trzích obou států je odlišná. Rozdíl v nezaměstnanosti v Česku a na Slovensku byl vždy minimálně 4 procenta. Naše nezaměstnanost momentálně dosahuje na historická minima, u našich sousedů je 7,4 procenta. Takhle vysoká nezaměstnanost zde byla naposledy před osmi lety. Tato problematika je u Slováků věčným bojem. Nejen vysoká nezaměstnanost, ale i pomalý růst nabídky pracovních míst. Proto je to dost často tak, že Slováci jdou za prací k nám. A my jim vycházíme vstříc, protože jsme momentálně na zahraničních pracovnících závislí.

Stále máme společné kořeny – hlavně v automobilovém průmyslu

Naše země mají pochopitelně mnoho společného, kromě minulosti je to v současné době i společná závislost na automobilovém průmyslu. Oba státy ročně vyprodukují přes jeden milion vozů. To je v konečném součtu 13 procent výroby aut v celé Evropské unii. „Relativně vysokou závislost na automobilovém průmyslu nakonec potvrzuje i podíl tohoto oboru na celkové přidané hodnotě vytvořené během roku. Obě země jsou tak ,vydány na pospas‘ cyklické poptávce po nových osobních automobilech v Evropě, která právě kulminuje,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.