Kdy firma odpovídá za vaše věci | E15.cz

Kdy firma odpovídá za vaše věci

Petr Gola

Na odpovědnost zaměstnavatele pamatuje zákoník práce v ustanoveních § 265 a následujících. Ze zákona má zaměstnavatel zvláštní odpovědnost za škodu při odvracení škody, za pracovní úraz či nemoc z povolání a také odpovědnost na odložených věcech.

Za věci, které se do práce obvykle nosí, odpovídá zaměstnavatel do limitu 10 000 Kč. V případě, že do práce donesete věc, která se do práce obvykle nenosí a zaměstnavatel ji převezme do zvláštní úschovy, tak potom odpovídá i za ni. Pozor však na čas – právo na náhradu škody zaniká, pokud škodu nenahlásíte do 15 dní ode dne, kdy jste se o ní dozvěděli.

Odpovědnost na odložených věcech

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci dle § 267 za škodu na věcech. Při bližším zkoumání se však posuzuje, zda se jedná o věci, které se obvykle do práce nosí (např. oblečení a obuv bez ohledu na jejich cenu, hodinky, prsteny nebo aktovka neboli takzvané běžné osobní předměty, mobil) nebo nikoliv. K tomu, aby měl zaměstnanec nárok na náhradu škody, tak musí být splněny dvě zákonné podmínky:

  • Dané věci si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů u svého zaměstnavatele.
  • Věci byly odloženy na místě k tomu určených nebo obvyklých. K úschově osobních věcí se zpravidla používá uzamykatelná šatní skříňka. Zaměstnavatel samozřejmě může ať již v pracovním řádu nebo vnitřním pokynu podrobněji popsat a vymezit, kam mají zaměstnanci své svršky a osobní předměty odkládat a jak je mají zabezpečit.

U zaměstnanců pracujících v kanceláři je poněkud odlišná situace. Tito zaměstnanci, na rozdíl od zaměstnanců pracujících ve výrobě nebo v průmyslu, zpravidla při své práci neodkládají hodinky, prsteny nebo mobily a zaměstnavatelé za odcizení těchto věcí neodpovídají.

Nárok na volno z práce: Kdy jej můžete uplatnit?

Obecná odpovědnost

Když nejsou splněny podmínky pro uplatnění zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele, použije se obecná odpovědnost zaměstnavatele (§ 265). Aby mohla být uplatněna, je nutné, aby ke škodě došlo při vzniku pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s pracovním úkolem porušením právních povinností nebo tzv. úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

  • Pracovní cesta se rovněž považuje za činnost související s vykonáváním pracovního úkolu, stejně jako činnost na základě příkazu zaměstnavatele.
  • Podmínka přímé souvislosti se škodou a konáním pracovních úkolů není tedy splněna při cestě zaměstnance do zaměstnání a zpět nebo stravování zaměstnance.

Při škodě na dopravním prostředku – autu, motorce či kolu – se tak náhrady škody na svém „chlebodárci“ zaměstnanec nedomůže. Zaměstnavatel totiž neodpovídá za škodu na dopravním prostředku a nemá ani povinnost zabezpečit úschovu dopravních prostředků

Je teambuilding povinný? Záleží na jeho náplni

Autor: Petr Gola
 

Mzdová kalkulačka