Celých 88 procent podnikatelů uvádí, že jsou po nich požadovány delší lhůty splatnosti, než jaké jsou pro ně únosné. Dlouhé doby splatnosti a pozdní platby trápí živnostníky posledních několik let. A nejen to. Brzdí i vytváření nových pracovních míst a růstu firem. Proto by firmy uvítaly přísnější regulaci plateb.
Téměř 40 procent firem by bylo pro novou legislativu, která by řešila platební návyky, 30 procent zase upřednostňuje nové dobrovolné normy slušného chování, které by pomohly k nastavení kultury promptního placení. Ukázal to průzkum společnosti Intrum Justitia
Tlak na malé a střední firmy, aby přijaly delší platební lhůty je přitom stále větší. Z třetího ročníku průzkumu vyplynulo, že delší lhůty splatnosti byly v ČR požadovány po 88 procent dotázaných, kterým to nevyhovovalo. Evropský průměr přitom činí 61 procent. 82 procent respondentů tyto delší lhůty přijalo. Meziročně je to o 10 procent více. Tyto výsledky vycházejí z odpovědí 10 468 respondentů z 29 zemí.
„Platební kultura směřuje špatným směrem. Firmy uvádějí, že musí akceptovat stále delší lhůty splatnosti, načež se problém přenese na dalšího subdodavatele. Potřebujeme nové iniciativy, které nastolí radikálně novou kulturu promptních plateb,“ uvádí Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justitia v České republice.
Hrozba zpožděných plateb
Zpožděné platby představují pro podnikatele vážnou hrozbu. A to nejen u nás, ale po celé Evropě. V naší republice by podle 12 procent respondentů zrychlení úhrad faktur zjednodušilo přijímání nových zaměstnanců. V dalších zemích EU je to až 25 procent. Každý třetí respondent považuje opožděné úhrady svých faktur za brzdu růstu.
EU zavedla v roce 2011 směrnici o postupu proti opožděným platbám. Ta měla pomoci malým a středním podnikům. Evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Elżbieta Bieńkowska, při revizi této směrnice loni v srpnu poznamenala, že „nás čeká ještě spousta práce, než se důsledná kultura včasného placení stane realitou.“
