Předčasné důchody: Problémy, které si neuvědomujeme a nepřipouštíme | E15.cz

Předčasné důchody: Problémy, které si neuvědomujeme a nepřipouštíme

Kamila Ondráčková

Přibližně třetina seniorů se každoročně rozhodne pro předčasný důchod. Důvody jsou různé. Od ztráty zaměstnání po zhoršený zdravotní fyzický či psychický stav. Je dřívější odchod do penze rozumným řešením?

Obecné povědomí o předčasných důchodech je velmi malé, navíc problematika není jednoduchá. Dotýká se jí celá řada faktorů, které je důležité zohlednit při koncepčním náhledu na předdůchodový věk budoucích seniorů. Předně se to týká dnešních čtyřicátníků, kteří jsou extrémně populačně silnou generací.

Věk odchodu do důchodu a nároku na státní penzi se stále prodlužuje. Dnešní předpenzisti pracují často o 10 a více let déle než jejich rodiče, a k tomu je práce nyní náročnější po stránce psychické, a často i té mentální. Na mnohé dopadne i invalidita. Jak je populace připravená na tato úskalí předpenzijního věku? V rozhovoru, který navazoval na výsledky průzkumu pojišťovny UNIQA týkajícího se právě předčasných důchodů odpovídal exkluzivně pro FinExpert.cz manažer produktového vývoje a pojistný matematik UNIQA Martin Rotkovský.

Překvapila vás na konci průzkumu některá zjištění, která se zásadně lišila od vašich předpokladů na počátku?

Velkým překvapení byla očekávání, která mají lidé o výši své budoucí penze. Díky intenzivní medializaci je extrémně nízké. Dle výsledků průzkumu očekává řada lidí, že jejich důchod bude nižší než 10 tisíc korun. Konkrétně tak odpovědělo 38 procent. Ve skutečnosti je ale takto nízkých důchodů nově přiznáváno jen kolem 10 procent. Dokonce i ve věkové skupině 55 až 60 let očekává penzi pod 10000 korun 32 procent a podobných 28 procent očekává takto nízký důchod mezi domácnostmi s čistým příjmem nad 40 000 korun, kde takto nízký důchod v podstatě nebývá přiznán. Tento stav a velmi malé očekávání lidí jsou velmi výhodné pro politiky…

Vraťme se k hlavnímu tématu průzkumu, a to předčasným důchodům. Kdo je nejčastěji využívá a proč?

Dle údajů za rok 2016 se 31 procent lidí v předpenzijním věku rozhodlo pro předčasný důchod. Častěji odchází ženy, což je poměrně překvapivé, protože ženy mají stále nižší věk odchodu do důchodu než muži. Nejčastějším důvodem je neschopnost pokračovat ve své aktuální činnosti, ať už kvůli zdravotnímu stavu po fyzické i psychické stránce, tak kvůli hrozbě delší nezaměstnanosti.

Ta byla v předcházejících letech nejčastějším důvodem. V této věkové kategorii totiž rostla během finanční krize dlouhodobá nezaměstnanost. Podpora státu navíc v této situaci trvá pouze 14 měsíců. Pak již není prakticky jiná alternativa než volit důchod, pokud už nejste schopni najít práci.

Předčasné zrušení „penzijka“: Kolik vás to bude stát?

Jaké se v tomto směru dají očekávat změny z hlediska předčasných důchodu a zvyšujícího se věku odchodu do řádného starobního důchodu?

Velkým tématem je určitě zdravotní stav. V předdůchodovém věku je okolo dvaceti procent lidí v nějak stupni invalidního důchodu. Navíc tím, jak se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu, počítáme, že okolo roku 2030 se toto číslo bude rovnat jedné čtvrtině. Nějaký problém, kromě invalidity, například dlouhodobá pracovní neschopnost trvající déle než dva měsíce každý rok, resp. nezaměstnanost, se bude týkat dokonce více než poloviny populace v předdůchodovém věku.

Navíc se zatím neustále posunuje věk odchodu do důchodu. Děti narozené v roce 2017 mají nárok na důchod ve věku 73 let a 8 měsíců. Pokud by se dramaticky nezměnila práceschopnost v tomto věku, tak do předčasného důchodu by musela odcházet naprostá většina lidí. To ale samozřejmě není řešení ani z pohledu státu. Dnešní systém tak nemá asi cenu brát v úvahu pro lidi narozené po roce 1990.

Nezapomeňte poslat peníze na stavebko včas a zhodnotit tak své úspory

Jak je populace připravená na taková úskalí důchodového a předdůchodového věku?

Na důchody je vždy potřeba se dívat z pohledu finanční udržitelnosti - tedy ze strany státu, na druhé straně z pohledu člověka, který je má využít. Problém je dnes spíše na straně uživatele důchodu. Pokud člověk dnes odejde do řádného starobního důchodu, není situace až tak špatná. Průměrný řádný starobní důchod byl v minulém roce poprvé přes 13 000 korun. Výše průměrného předčasného důchodu byla o dva tisíce korun nižší.

Problém, na který jsme při našem průzkumu narazili, spočíval v tom, že povědomí o něm měla dvě procenta populace. Těsně v předdůchodovém věku toto číslo o něco vzrostlo. Na otázku na výši krácení důchodu při předčasném důchodu pět let před nárokem na řádný byla pro 90 procent odpověď: 11 – 20 procent. Realita je však taková, že krácení pro medián příjmů, který dosahuje 25 tisíc měsíčně, by byl předčasný důchod proti řádnému nástupu i díky dalším odpracovaným pěti letům 38 procent.

Samotný řádný starobní důchod je nastaven pro většinu populace únosně. Umožňuje relativně solidně vyžít. Samozřejmě pro jakýkoliv nadstandard je potřeba si peníze průběžně spořit. Ovšem v momentě, kdy z průměrného důchodu ukrojíme 38 procent, dostáváme se na částku 8500 – vyžít z tohoto dalších dvacet let je pak prakticky nereálné.

Dnešní spotřební koš seniorů odpovídá zhruba 11 tisícům korun. Když jsme vyškrtávali tak, abychom se dostali na částku po krácení, bylo nutné omezit kromě zbytných statků, jako alkohol a cigarety, také telekomunikace, dopravu a částečně i jídlo. To rozhodně nedává prostor pro důstojné prožití důchodového věku.

Po nějakou dobu vypadá jako zajímavá alternativa si v předčasném důchodu přivydělávat, ovšem jak dlouho bude toto v praxi možné? Podle našich údajů pět až deset let, přitom v důchodu strávíme dvacet let a více.

Ke spoření na penzi mnohdy potřebujeme odstrašující příklad

Jak možné problémy eliminovat? Kdy svou budoucí penzi začít řešit?

Platí okřídlené čím dříve, tím lépe. Váš produktivní věk je zhruba dvojnásobkem doby vašeho důchodu. Pokud si měsíčně budete odkládat tisíc korun, dostanete k důchodu přibližně dva tisíce. To je však velmi obecný propočet a vcelku ideální stav. Jenže jen malá část populace si od začátku svého produktivního věku odkládá.

Hlavní problém vidím v tom, že ne všichni budou mít možnost a budou schopni pracovat až do věku nástupu do řádného starobního důchodu. Na ty pak čeká jakási „past“ v podobě předčasného důchodu. Pokud do něj odejdete, nedává to moc příležitostí pro další důstojný život. Překvapivě se tímto problémem, respektive jeho řešením, zatím finanční instituce příliš nezabývají.

Položili jsme si proto otázku, zda lze nabídnut východisko, které nabídne možné řešení na překlenutí doby před důchodem, pro ty, kteří začali spořit relativně pozdě.

Jak moc je krácený předčasný důchod?

A jak by takové řešení mělo vypadat?

Prvním předpokladem je realistický pohled na možnosti a chuť pracovat, pokud jste toho schopni. V našem průzkumu se ukázalo, že většina si je vědoma možných problémů, ale je rovněž ochotna je řešit například změnou zaměstnání, nebo omezením pracovní doby. Samozřejmě nikdo nevyžije z polovičního, nebo třetinového příjmu příliš dlouho.

Naše řešení by mělo těmto lidem poskytnout dodatečné zdroje, jejichž výše se mění podle reálné potřeby. Například lidé s přiznanou invaliditou libovolného stupně, nebo dlouhodobě nezaměstnaní dostanou více. Hlavním cílem je umožnit posunout věk pro odchod do důchodu co nejblíže k okamžiku řádného nároku. Protože sankce za předčasný odchod jsou extrémně vysoké a lidé často nemají alternativu. My se chceme pokusit nabídnout řešení, jak toto období překlenout, pokud věci neběží podle optimálního scénáře. Zkrátka nabídnout jim jakousi „předdůchodovou rentu“ na období několika posledních let před odchodem do řádného důchodu. Musí se pro ni rozhodnout včas, tedy ideálně ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, ale za to získají užitečný „polštář“.

Autor: Kamila Ondráčková
 

Mzdová kalkulačka