Na důchod je potřeba začít se finančně připravovat včas. Odborníci ale říkají, že přece jen lépe pozdě, nežli nikdy. Shodli se na tom experti při veřejné diskuzi projektu Cena života, která se uskutečnila pod záštitou NN Penzijní společnosti. Šlo o specialisty z oboru medicíny, sociologie, demografie, ekonomie nebo péče o seniory.
Plnohodnotný důchod si můžeme užít s poctivou finanční přípravou. Důchodovou rezervu bychom si měli tvořit od útlého mládí. Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEM, vidí hlavní problém ve špatné výchově mladé generace. Správný pohled na to, jakým způsobem by se mladí měli připravovat na stáří, by jim měla vtloukat jak škola, tak rodina.
„V zahraničí je spoření na stáří přirozený faktor. Lidé si začínají spořit v okamžiku, kdy vstoupí do pracovního procesu. V Česku se oproti tomu stále příliš spoléháme, že se o nás postará stát. Lidé u nás začínají spořit pozdě – průměrný věk klienta je 48 let – a odkládají si stranou příliš málo. Průměrná měsíční úložka je 614 korun. Spoření na penzi v penzijních fondech je přitom skvělý produkt, který podporuje stát. Lidé mohou začít už od malých částek, nejlépe hned od první výplaty, a díky dlouhodobosti investování využít dynamičtějších strategií s vyšším zhodnocením,“ říká Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN Penzijní společnosti.
Problém u mladých lidí
Mladí lidé mají zkreslenou představu o věku svého dožití. Lidé okolo 25 let věku počítají, že se dožijí 80 let. Věk žití se ale stále prodlužuje. Tito mladí mohou teoreticky počítat s tím, že je čeká v průměru 90 let života. Tím pádem musí mít našetřeno na deset let více než dnešní důchodci.
„Už nikdy se nevybere tolik na důchodovém pojištění, kolik bude potřeba vyplatit. Z hlediska HDP dáváme skrze daně na důchody výrazně menší procento, než na Západě. Budoucnost systému tak bude záležet na stavu našeho hospodářství. Prubířským kamenem bude konec 30. let, kdy půjdou do důchodu nejpočetnější generace. Dnes máme 1,8 milionu seniorů starších 65 let, zatímco kolem roku 2050 bude při stejném počtu obyvatel třetina lidí ve věku nad 65 let. Husákovy děti to budou mít náročné, až půjdou do důchodu,“ tvrdí Tomáš Kučera, demograf Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pohled na stáří zkreslují i média
Problém je i ten, že klíčovou roli v tom, jak vidíme stáří, hraje i mediální obraz. „Když se valorizují důchody, reportáže ilustrují obrázky pořízené v domově důchodců. Přitom jen 10 procent seniorů je na tom tak, že potřebuje nějakou péči. Média často zobrazují jen tu desetinu, ale těch důležitějších 90 procent zůstává skryto,“ vysvětluje Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida. To právě může brát motivaci k šetření mladým lidem.
Důchod ale není jen o penězích. Dobrá finanční situace jde ruku v ruce se zdravím. A to si opět musíme chránit po celý život.
