Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy se dřívější příjmy přepočítávají pomocí koeficientů zohledňujících inflaci na současnou úroveň. Tímto postupem se zjistí osobní vyměřovací základ neboli průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, ze které se následně počítá starobní důchod.
Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2024 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2022 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2023 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období.
Součin stanoveného všeobecného vyměřovacího základu z údajů za rok 2022 a koeficientu nárůstu za prvé pololetí 2023 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2023, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2024. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2023 se vycházet nemůže, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1. lednu 2024 a skutečné statistické údaje jsou vyhodnoceny až později.
Co je osobní vyměřovací základ?
Pro výpočet důchodu jsou rozhodující zejména dva základní vstupní údaje: získaná doba pojištění a dosahované příjmy v produktivním životě. Pro výpočet důchodu jsou rozhodující pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se příjmy v letech 1986 až 2023 přepočítávají na jeden číselný údaj, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě neboli osobní vyměřovací základ.
Evidenční list důchodového pojištění a kde ho získat
Osobní vyměřovací základ se vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, kterými jsou u zaměstnanců roční hrubé mzdy. Zaměstnavatelé každoročně zasílají evidenční list důchodového pojištění České správě sociálního zabezpečení. Mzdové účetní každoročně předávají evidenční list důchodového pojištění i zaměstnancům. V evidenčním listu důchodového pojištění uvedeny všechny klíčové důchodové údaje, zejména roční vyměřovací základ a získaná doba pojištění.
Vyměřovací základ OSVČ
Ročním vyměřovacím základem u OSVČ není dosažený roční příjem ani dosažený roční zisk, ale částka, ze které bylo za daný rok zaplaceno sociální pojištění. Za rok 2023 je vyměřovacím základem polovina daňového základu. Vždy však musí být roční vyměřovací základ alespoň ve výši minimálního vyměřovacího základu.
Co se nepočítá do starobního důchodu?
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. z příjmu z nájmu, z dědictví, z darů, přivýdělku na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 tisíc korun a méně nebo z kapitálových příjmů se sociální pojištění neplatí, a proto se takové příjmy nepočítají při výpočtu starobního důchodu.
Osobní vyměřovací základ zaměstnance pro výpočet důchodu
U zaměstnance odpovídá osobní vyměřovací základ průměrné hrubé mzdě za odpracované roky v současné hodnotě. Každý rok pojištění má stejnou váhu. Žádné příjmové období od roku 1986 není nějak zvýhodněno či znevýhodněno. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Minimální roční vyměřovací základ není legislativou stanoven, může být i nulový. Maximální roční vyměřovací základ je legislativou stanoven od roku 2008, takže v letech 2008 až 2023 se z příjmu nad limit sociální pojištění neplatilo, a proto může být při výpočtu starobního důchodu v těchto letech započítána pouze maximální zákonná částka.
Jak vypočítat osobní vyměřovací základ?
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se jednotlivé příjmy v letech 1986 až 2023 vynásobí příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Roční koeficienty postupně klesají. Nejvyšší koeficient je pro příjmy v roce 1986, kdy činí 14,8334 a nejnižší pro rok 2023, kdy je 1,0000.
Kalkulačka pro přepočet příjmů
Vzorec je jednoduchý, např. roční příjem ve výši 240 tisíc korun za rok 2005 má pro výpočet důchodu hodnotu 561 tisíc korun (240 000 Kč x 2,3375), neboť přepočítací koeficient pro rok 2005 činí 2,3375. Součet přepočtených ročních vyměřovacích základů se následně musí přepočítat na jeden měsíc.
V období od začátku roku 1986 do konce roku 2023 je celkem 13 879 dní a průměrný měsíc má 30,4167 dne (365: 12 měsíců). V tabulce níže máme vypočten osobní vyměřovací základ v závislosti na celkovém rozhodném příjmu v současné hodnotě při výpočtu starobního důchodu v roce 2024.
Přepočtený souhrnný příjem za roky 1986-2023 | osobní vyměřovací základ | přepočtený souhrnný příjem za roky 1986-2023 | osobní vyměřovací základ |
| 5 000 000 Kč | 10 958 Kč | 21 000 000 Kč | 46 023 Kč |
| 7 000 000 Kč | 15 341 Kč | 24 000 000 Kč | 52 598 Kč |
| 9 000 000 Kč | 19 725 Kč | 27 000 000 Kč | 59 173 Kč |
| 11 000 000 Kč | 24 108 Kč | 30 000 000 Kč | 65 747 Kč |
| 13 000 000 Kč | 28 491 Kč | 35 000 000 Kč | 76 705 Kč |
| 15 000 000 Kč | 32 874 Kč | 40 000 000 Kč | 87 663 Kč |
| 18 000 000 Kč | 39 449 Kč | 45 000 000 Kč | 98 621 Kč |
Z výše uvedené tabulky např. vidíme, že člověk, který měl v současné hodnotě příjmy za 38 let (za roky 1986 až 2023) v souhrnné částce 18 milionů korun, tak má osobní vyměřovací základ pro výpočet starobního důchodu 39 449 korun.
