Komentář Pavla Kupky: Bitcoin se podobá zlatu, na držitele ale klade nové nároky

Bitcoin

Bitcoin Zdroj: profimedia

Do kryptoměn houfně investují i lidé, kteří slova jako bitcoin či kryptografie slyší poprvé. Jejich motivace se zdá být racionální, vždyť bitcoinů je omezené množství a kryptoměny v dalších ohledech redefinují to, jak chápeme peníze. Zároveň se ale investoři a majitelé bitcoinů musejí připravit na několik nových úskalí, která nakládání s kryptoměnami doprovází.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako reakce na hypoteční krizi, která se přelila v krizi bankovního sektoru. Tvůrce bitcoinu si uvědomil křehkost současného finančního systému a přemýšlel, jak navrhnout novou měnu, která bude mít lepší vlastnosti.
Poučil se z předchozího neúspěšného pokusu vytvoření konkurenční měny e-gold, která byla zklikvidována v roce 2008.

Chtěl vytvořit takovou měnu, kterou nebude provozovat jedna firma a kde nepůjde zklikvidovat tvůrce. Stát si totiž samozřejmě hlídá, aby on ovládal měnu a nikdo jiný. Jak řekl Henry Kissinger: „Kdo kontroluje peníze, kontroluje svět“.

Tvůrci bitcoinu stvořil měnu, která už funguje více než devět let, a přesto se žádnému státu nepodařilo ji zlikvidovat. Bitcoin postavil na kryptografii, peer to peer mechanismu a fungující komunitě na internetu.

Tvůrce bitcoinu nebyl do dnešního dne vypátrán, i když se o to snažili novináři a vyšetřující z celého světa. Víme jen, že si říká Satoshi Nakamato, ale jeho skutečné jméno neznáme. Investování funguje tak, že do velké účetní knihy, které se říká blockchain, se zapisují všechny transakce, které mezi sebou uživatelé provádějí. Tato účetní kniha je uložena na počítačích po celém světě a neustále se aktualizuje.

Takže i v případě, že jsou některé počítače vyřazeny z funkce, vše funguje dále. Aby nebylo možné podvrhnout falešnou účetní knihu, mohou do ní zapisovat jen tzv. těžaři, kteří musí vyřešit složitou matematickou úlohu zvanou hash. Za tuto činnost dostávají odměnu v podobě nových bitcoinů.

A tím je elegantně vyřešená emise nových peněz. Podstatné u bitcoinu je to, že jich vznikne konečný počet a to je 21 milionů. Nikdy jich nebude víc. To zajišťuje jeho vzácnost. Bitcoin tak plní jednu ze základních funkcí peněz - uchovatele hodnoty. V tom je velmi podobný zlatu nebo stříbru. Navíc těchto komodit je na planetě Zemi také omezené množství.

Našim dnešním penězům, nazývaným také fiat, se vytýká právě to, že si hodnotu neuchovávají. Je to dané tím, že centrální banky neustále tisknou nové a nové peníze a tím ty stávající ztrácí kupní sílu – říkáme tomu inflace.

Jen naše ČNB vytvořila dva biliony nových korun v rámci svého intervenčního programu, jejichž cílem bylo dosáhnout právě inflace. Tu se skutečně podařilo spustit, jak všichni při nakupování potravin značně pociťujeme. Bitcoin je první elektronická měna, kterou lidé mohou vlastnit.

Naše koruny fungují dnes také zejména v elektronické podobě, ale jsou uložené v bankách. Ale jak už mnozí klienti zkrachovalých bank poznali, nese to svá rizika. Bitcoin k tomu, aby fungoval, nepotřebuje tyto velké finanční instituce, ale pouze počítače, které zapisují transakce do blockchainu, běží zcela automaticky bez nutnosti lidského zásahu.

Bitcoin nezná žádné hranice států, a proto se nijak nerozlišuje, jestli provádím lokální platbu, nebo posílám platbu na druhý konec světa. Platba probíhá velmi jednoduše, stačí znát adresu, kam chci peníze poslat, a částku, kterou chci převést.

Speciální aplikace nazývaná bitcoinová peněženka ověří v účetní knize, zda mám dostatečný zůstatek na mém „účtu“. Pokud ano, zapíše transakci do účetní knihy. Během několika minut vidí příjemce mé peníze v jeho peněžence. Tyto aplikace dnes existují i pro chytré telefony.

Samozřejmě bitcoin přináší i spoustu úskalí. Pokud například zadám špatnou adresu příjemce, o peníze přijdu. Není se totiž na koho obrátit, tak jak to běžně děláme u našich bank. Je také známo mnoho případů, kdy lidé o své bitcoiny přišli tím, že zapomněli své heslo k účtu, nebo byl jejich počítač napaden a peníze vykradeny. Dalším rizikem je to, že dnes existuje více než 2000 dalších kryptoměn, které se snaží nabídnout lepší bezpečnost, větší rychlost transakcí, lepší anonymitu, snadnější obsluhu.

Jinými slovy, bitcoin má spoustu konkurentů a je otázkou, jakou kryptoměnu si lidé nakonec vyberou. Je jasné, že většina kryptoměn se vrátí ke své vnitřní hodnotě, a tou je nula.

Protože státy nejsou schopny bitcoin zakázat, přicházejí s vlastní kryptoměnou. V Rusku se tak zvažuje kryptoRubl, který má stát pod kontrolou a může tak například snadno zdanit výnosy, jež jsou s držením kryptoměn často spojeny.

Bitcoin v roce 2017 už dosáhl pohádkového zhodnocení, vyrostl více než 10krát a mnozí analytici hovoří o bublině na bitcoinu. Nikdo samozřejmě neví, jak velká ta bublina musí být, než praskne, pokud vůbec. Pro část investorů by mohlo být moudré zamykat do stabilnějších investic. Ostatně i v Česku už lze směnit "digitální zlato" za to pravé. Dlouhodobější otázkou je, jestli právě zlato nebude coby uchovatel hodnoty nahrazeno bitcoinem či jinou kryptoměnou. Digitální valuty však ještě musejí projít značným rozvojem.

Autor komentáře je spoluzakladatel firmy Golden Gate CZ