Po návratu do své nové schránky po asi měsíční prodlevě jsem v ní objevil spoustu nabídek na zintenzivnění sexuálního štěstí mého i mé partnerky pomocí nejrůznějších léků a pomůcek, které bude nejlépe nejmenovat, naléhavé varování od bank, s nimiž nemám naprosto nic co do činění, stran vysoce nebezpečných rizik hrozících mému účtu, který ani nemám, a finančních příležitostí, které mi šmahem zaručeně vydělají miliony. Schránka zkrátka přetékala spamem. A tak naší dnešní studijní látkou je, jak se vlastně přihodilo, že nechtěné e-mailové zprávy se začaly nazývat spam.
Začneme ve Spojených státech v pozdních dvacátých letech dvacátého století, kdy masokombinát Hormel zkrátil název svého lančmítu ze SPiced hAM (kořeněná šunka) na Spam. Produkt nešel moc na odbyt a mysleli si, že změna názvu rozhýbe prodej. Není jasné, jestli změna měla vůbec nějaký účinek, ničivá hospodářská krize třicátých let však vyhnala prodej do závratných výšin, to když byly rodiny, zvyklé dřív jíst opravdové maso, nuceny přejít na jeho náhražku jen o trochu lepší než maso pro psy v plechovce, aby měly svou bílkovinu.
Shit on a shingle
Chlapci, kteří na tomto údajném jídle vyrůstali ve třicátých letech, pak jako zázrakem, v podobě vládní válečné zakázky pro Hormel, dostávali vydatné zásoby Spamu i jako vojáci ve válce, kde byl proklínán snad ve všech pádech. Jedním z armádou rozvážených jídel byl Spam se sušenkou. Tomu se brzy začalo přezdívat „shit on a shingle“ (šiškolejno na šindeli). A jelikož byla ona hmota tak nechutná, američtí vojáci ji ochotně přenechávali místním v Británii výměnou za skutečné jídlo. Britové, lid, jenž nikdy neproslul výtečnými kulinářskými výdobytky, si tu hmotu zamiloval a stalo se z ní na desítky let něco jako základní potravina.
V roce 1970 zahrál britský komediální soubor The Monty Python jednu scénku v kavárně, kdy majitelka prochází nabídku snídaňových jídel a v každém dalším jídle postupně přibývá obsah Spamu. Posledním jídlem, jež nabízí, je spam, spam, spam, spam, spam, spam, zapečené fazole, spam, spam a spam. V tu chvíli se rozezní sbor Vikingů: „Spam! Spam! Spam!
Spam! Spam! Báječný spam!“ a v něm zaniká veškerá další konverzace.
A tak se stalo, že v osmdesátých letech s úsvitem internetových chatroomů byl rapidně rostoucí počet nevyžádaných zpráv, v nichž se veškerá opravdová komunikace záhy utápěla, pokřtěn na spam. Jak logické!
Ptejte se a diskutujte s autorem sloupku na crown@mf.cz
