Bangkok jsou mrakodrapy i dřevěné domky na kůlech. Poznejte jeho rozmanitost

Bangkok

Bangkok Zdroj: Michael Fokt

Bangkok
Bangkok
Bangkok
Bangkok: Radovánky z mokré čtvrti
5
Fotogalerie

Thajská kuchyně je neskutečná směsice kultur i životních stylů. V hlavním městě Thajska lze ochutnat bizarní i výborná jídla ve člunech na kanálech či přímo na ulici. A pokud návštěvníka místní pokrmy zaujmou, může se je rovnou naučit připravovat.

V Bangkoku prý žije tolik lidí jako v Česku a na Slovensku. Přesně to ale neví nikdo. Spočítat všechny do jednoho je stejně těžké jako vystihnout thajskou metropoli jednou či dvěma větami.

U paty moderních mrakodrapů se rozlézají chaotická tržiště plná smlouvajících zemědělců a téměř na dohled luxusních obchodních center stojí dřevěné domky na kůlech. Nikde nevynikne rozmanitost města lépe než při pohledu z rotační plošiny mrakodrapu Baiyoke Tower II. V jeho 84. patře ve výšce tří set metrů má člověk pocit jako při vyhlídkovém letu. Je druhou nejvyšší bangkockou stavbou a nejvyšším hotelem jihovýchodní Asie.

Našlapané město

Bangkok toho denně musí vstřebat a zase vyplivnout tolik, že příliv surovin do polévky místního koloritu nezvládají ani osmiproudé a někdy třípatrové dálnice. Jen taxíků tu jezdí víc než sto tisíc a motorových tříkolek tuk-tuků další desetina toho počtu. Zdejší dopravní zácpy jsou legendární, místní však znají cestu, jak z nich ven. Je mokrá, houpavá a její blyštivá chapadla se městem rozbíhají z centrální řeky Chao Praya.

Po spleti kanálů čtvrti Thonburi, jež bývala hlavním městem celého Thajska, se proplétají lodě osobní, nákladní, popelářské, a dokonce i jídelní. Z paluby dřevěných člunů si můžete koupit čerstvě ugrilované kuře, mořské plody na sto způsobů nebo hory tropického ovoce. Jednou z nejlepších zkušeností je však zakotvit u břehu kanálu Bang Khun Tian v uličce Soi Wutthakat 14.

Hody na hladině

„Když jsem pracovala v Americe, začala jsem vařit thajskou kuchyni pro přátele. Chutnalo jim tak moc, že prosili, abych je to naučila,“ líčí začátky své kuchařské školy paní Tam Piyawadi Jantrupon. Pojmenovala ji Amita, což v sanskrtu znamená věčnost. Její zahrada je zářným příkladem bangkockého prolínání světů. Na dohled mamutí dálnice Ratchaphruek Road tu roste několik druhů bazalky, zázvor, zelený pepř a samozřejmě také koriandrkterý Thajci přidávají skoro do všeho.

Čerstvě nasbírané bylinky a koření končí v rozpálených pánvích wok a pak už je čistě na hostech paní Tam, co za pár minut z pánve vyklopí. A měli by se snažit – jejich výtvor skončí před nimi na talíři. Není se však čeho bát. Fritovaný předkrm z kuřecího masa Gai Hor Bai Toey je skvělý a kromě skládání pandánového listu, v němž sedí a který se stejně nejí, na něm skoro není co zkazit. A kdo by přece jen neuspěl, může si spravit chuť třeba vlastnoručně uvařenou polévkou s krevetami Yam Goong, jež přesně podle thajských zvyklostí pálí jako čert.

Mekka pouličního jídla

Mnozí lidé přísahají, že je Bangkok ve street foodu městem číslo jedna. Jisté je to, že tu za pár bahtů pořídíte neskutečné hody. Jedním z nejlepších míst na nekonečnou ochutnávku je čínská čtvrť kousek od Velkého paláce, rozlezlá podél hlavní třídy Yaowarat. Po setmění tu neony šplhají zdánlivě až do nebe a pod nimi vybuchují ohnivé gejzíry, když pouliční kuchaři flambují obsah svých pánví nahnědlou tekutinou.

Mezi chodci i auty si razí cestu pojízdné prodejny všeho možného od uzených kachen a rozpůlených vařených krabů přes pražené larvy bourců morušových po pečené ananasy a páchnoucí duriany. Venkovní stánky zahaluje šedavý kouř a stolky restaurací pod širým nebem si uzurpují tak velkou porci ulic, že mezi nimi auta sotva projedou. Čínská čtvrť je dokonce i v rámci Bangkoku vyhlášeným cílem pouličních jedlíků, takže mezi zdejšími kuchaři panuje tvrdá konkurence a udrží se tu jen ti nejlepší.

Turista tak může jít klidně za nosem a vůní rybí omáčky do úzkých uliček a zkusit něco z myriády nudlových či rýžových kreací, ryby, salát Som Tam ze zelené papáje či lepivou rýži Khao Neow. Odvážnější experimentátoři si mohou dát třeba salát Goong Ten. V překladu to znamená tančící krevety a ano – průhlední živí korýšci se jedí ve společnosti koření, rybí omáčky, chilli a koriandru. Dokonce i během jídla se snaží vyskákat z talíře, čímž si vysloužili své jméno.

Jak cestovat letadlem?  Tipy zkušených cestovatelů, které vám usnadní cestu, ZDE >>>