Přitahuje jako magnet, je kolébkou nejoceňovanějších společností dneška, je Mekkou, do které musí všichni, kteří chtějí v globálním světě progresivních technologií něco znamenat. Je jako magnet, který ale může i odpuzovat.
Den za dnem před sebou vidíte lidi, kteří věří, že jejich projekt je další Google, a vy víte, že devadesát procent z nich zkrachuje. Oni to taky vědí, ale pokud se jim to náhodou přihodí, jdou dál a vymyslí něco dalšího,“ říká Marina Ziegler, německy důkladná odbornice na vztahy s médii, o své zkušenosti ze Silicon Valley. V mnoha případech u toho budou oblečeni třeba jako Mickey Mouse, párty v kostýmech na dané téma jsou totiž oblíbenou zábavou místních, kterou většinou pořádají u sebe doma. Restaurace a bary jsou beznadějně přeplněné, zoufale drahé a na volný termín čekáte týdny.
Nevyhnutelnou a drsnou každodenní zkouškou trpělivosti je tu doprava. Hlavní dálnice 101, která údolí protíná, je v době špičky jedno velké parkoviště. „Silicon Valley přitahuje určitý druh lidí,“ říká v pražské kavárně Martin Adamek, jeden ze zakladatelů společnosti Inloop. Vyvíjí mobilní aplikace a její byznys pochází převážně z USA. „Obyvatelé tohohle kousku Ameriky jsou v mnoha ohledech extrémní a musejí být. Řešit třeba takovou podružnost, jako je jídlo, se podle nich nevyplatí, a tak do sebe lijí Soylent, nápoj, který jim má poskytnout všechny nutné živiny. Slyšel jsem i pojem sběrači trofejí, což jsou lidé, kteří jednoduše chtějí zkusit práci ve všech velkých společnostech jen proto, aby je měli v životopise.“
V Silicon Valley je totiž všechno přizpůsobené tomu, aby lidé nemuseli opouštět práci, a všichni hrají jednu jedinou hru – tu jménem „disruption“, která je o schopnosti vyvinout destruktivní a kreativní sílu najednou, jež postaví na hlavu celý průmysl či obor a způsob, jakým o něm přemýšlíme. Novinové články přirovnávají Silicon Valley ke starému Římu, mocnosti, která neměla sobě rovného, ale také mocnosti, která jednoho dne padla. Co má v kartách údolí miliardářů? Setkali jsme se s několika lidmi, kteří to tam dobře znají, aby ZENu poskytli vhled insiderů.
Život startupu
Vince Steckler je CEO společnosti Avast, poskytovatele jednoho z nejpoužívanějších antivirových programů na světě a také jedné z nejúspěšnějších českých technologických firem. Loni Avast koupil svou další původně českou konkurenci AVG Technologies, a na svých počítačích tak dnes má jejich antivirus 400 milionů lidí. Vince se pohodlně rozložil za konferenčním stolem v pražském sídle společnosti a nemusel ani příliš přemýšlet. Technologickou firmu, která by měla celosvětový dopad, aniž by nějakým způsobem byla přítomna v Silicon Valley, prý nezná.
„Menší společnosti, třeba z této části světa, potřebují z důvodu vybudování značky své jméno spojit s velkými investory, kteří ve většině sídlí v Silicon Valley. Pak mají obecně následující osud: buď startup zanikne, což jsou doslova téměř všechny, nebo je koupí firma ze Silicon Valley. Třetí možností je, že chtějí jít na burzu. Většina technologických firem to chce udělat právě na americké burze cenných papírů, a v tom okamžiku pomáhá, když o vás v Americe vědí, máte tam své investory, píše se o vás.“
Avast má svou centrálu a většinu vývoje v Praze, v Kalifornii pro ně pracuje přibližně 200 lidí, přítomnost zde získali z velké části díky akvizicím. „Čeští inženýři jsou minimálně stejně dobří jako ti v Silicon Valley a zaplatíte za ně 25 až 35 procent toho, co za stejného člověka v Silicon Valley, a neznamená to, že by byli podhodnoceni,“ dodává Vince. O významu Silicon Valley ovšem nepochybuje a nevěří, že by se na jeho statutu mělo v dohledné době něco změnit.
Účet za inženýra
Jeff Medeiros pendluje mezi Prahou, New Yorkem a Bangalore, indickou verzí Silicon Valley. V tom americkém zažil „dot com“ bublinu z přelomu tisíciletí a vybudoval zde úspěšnou firmu prodávající hardware. Se svým obchodním partnerem nyní rozjíždí společnost Keastone a je přesvědčen, že nikde jinde na světě než v Silicon Valley nelze najít takovou kombinaci schopností a zkušeností. Jenže také on připouští, že schopnosti na trhu jsou a lze je koupit mnohem výhodněji. „S úspěchem firem ze Silicon Valley přišel ohromný nárůst očekávání, inženýři, kteří sotva dokončí univerzitu, požadují šestimístné platy, k tomu připočtěte běžných 25 000 dolarů jako bonus při podpisu smlouvy a klidně až 50 000 dolarů agentuře, která zaměstnance sehnala.“ O dalších benefitech, jako jsou obědy zdarma, služba na úklid, doprav do práce a zpět, či pravidelné zubařské prohlídky, již kolují legendy vzbuzující hořký úsměv na tvářích těch, kteří svou kariéru nasměrovali mimo informační technologie.
„Někdy se mi zdá, že lidé v Silicon Valley se jednoduše přejedli koláče, zatímco jinde ve světě měli zatím jen jeden kousek a chtějí další. Připomíná mi to také v Americe známou reklamu půjčovny aut Avis, která je druhá největší na trhu: Jsme číslo dvě, a o to víc se snažíme. To by si mohla vzít za své všechna ostatní technologická centra světa. Lidé mimo Silicon Valley, třeba ti, které najímáme tady v Praze, jsou jako tým více zaměřeni na myšlenku a profesní i osobní příležitost, která jim poskytuje to, co dělají, než co z toho budou mít,“ uvažuje Jeff a dodává, že Silicon Valley je úžasné, ale jsou i jiná úžasná místa.
„Pokud se třeba Praze, či jinému městu, začne zásadně dařit jako technologickému hubu a získá celosvětově pověst místa, kde je nutno být, paradoxně z toho může Silicon Valley profitovat. Může to zkrotit přehnaná očekávání, která tam mnoho lidí má, a narovnat vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kalifornie by se tak mohla znovu stát atraktivní pro ty, kteří tam dnes kvůli ekonomickým nárokům nepůjdou. Pro mne otázka nezní, zda být jako technologická firma ve Valley přítomen, ale jakou formou.“ Pro Keastone zvolili kalifornské právní, účetní a finanční služby, srovnatelnou kvalitu se stejným globálním rozhledem a zkušenostmi jinde nenašli. To ostatní už ano. „Konvenční myšlení mi říká, abychom do Silicon Valley šli, ale zkušenost praví, zůstat raději mimo,“ dodává.
Obdobné nastavení praktikují i vývojáři mobilních aplikací ze společnosti Inloop, která si zakládá na tom, že má téměř tolik kanceláří jako zaměstnanců. Více než padesát procent jejich tržeb pochází ze Spojených států, ale přemístit do Ameriky více než polovinu fyzických sil se ještě neodhodlali. „Pracuje se nám s nimi strašně dobře, na rozdíl od firem u nás neřeší banality, jako je pár fakturovaných hodin více či méně. Očekávají výsledky,“ popisuje Martin Adamek, jeden ze zakladatelů, své zákazníky v USA.
Inloopu zatím vyhovuje mít v Silicon Valley jen jednoho externího spolupracovníka na obchod. Výzkum a vývoj zůstává v Čechách a na Slovensku. „Dospěli jsme k názoru, že dnes může být člověk součástí světově úspěšných projektů a zůstat tam, kde mu je nejlíp. Třeba jako já v Žilině,“ směje se Martin. Inloop zaměstnává celkem 110 lidí v Čechách i na Slovensku a jeho roční tržby za rok 2016 dosáhly 4,6 milionu eur.
Když to jde do háje, vyrazte na pláž
„Seděla jsem hodiny a hodiny za počítačem v naší zbrusu nové kanceláři v Silicon Valley a rozesílala jeden e-mail za druhým, jedno téma lepší než druhé,“ vypráví Marina Ziegler o své zkušenosti s kobercovým náletem na média v technologické Mekce. „Nikdo se neozval. V okamžiku největší beznaděje jsem šla za šéfem a přiznala se, že metody, které jsem v komunikaci po léta úspěšně používala, tady selhávají.“ Poté, co Marina přiznala šéfovi svou bezradnost, rozhodli se najmout místní konzultantku na marketing. První, co udělala, bylo, že Marinu vzala na párty. Tam ji mezi několika drinky představila editorovi z Tech Crunch, serveru, který Marina neúspěšně atakovala několika e-maily a telefonáty. Pět dní nato vyšel o její společnosti článek. „Mediální přítomnost na celosvětově čtených serverech a blozích je pro mne důvod, proč firma musí být v Silicon Valley, jinak než skrze osobní setkání se mi jim téma prodat nepodařilo,“ uzavírá.
Podle Vince Stecklera existuje v Kalifornii silný podnikatelský duch, který jinde jednoduše nelze najít. Ten pohání inovaci, revoluční myšlení a v Evropě neexistuje. „Mám dojem, že zásahy ze strany vlád, jak se v Evropě často děje, mají tendenci skutečné inovace spíše zbrzďovat.“ V Silicon Valley můžete pracovat s nedokonalými informacemi a nezabije vás to a někteří zaměstnavatelé vás za neúspěch i pochválí, protože to považují jen za minoritní zádrhel na cestě k vytoužené disrupci. Evropa preferuje přesnou kalkulaci rizik. Investoři v Silicon Valley investují na základě růstu, ne zisku, i s nulovým ziskem může být společnost ohodnocena na miliardy dolarů, zářným příkladem budiž Snapchat, jehož plánovaný vstup na burzu bude jednou z technologických bomb letošního roku. Jeho zakladatelé chtějí 25 miliard dolarů, a to v minulém roce dokázali kumulovat ztrátu 515 milionů dolarů.
Dobrou zprávou pro Evropu je, že investice do technologických společností strmě rostou. Podle investiční databáze Dow Jones VentureSource objem investic se mezi roky 2010–2014 téměř zdvojnásobil na 7,75 miliardy dolarů ročně. V Silicon Valley investoři utratili v posledních pěti letech celkem 70 miliard dolarů. „Skutečně věřím, že je jen otázkou času, kdy z Evropy vzejde skvělá technologická společnost, řekl Mark Tluszcz, výkonný ředitel Mangrove, investiční společnosti, která byla jedním z počátečních investorů Skypu pro Financial Times. „Jde opravdu jen o čas, protože už to není jako dřív otázka kapitálu.“
Silicon Valley se mezitím prokousává svými vlastními problémy, které se zdají být cenou za úspěch. Oblast Sanfranciského zálivu, která je považována za Silicon Valley, má přibližně 150 km na délku, 20 km na šířku a roste dál pod tlakem realitního trhu, který vyšrouboval ceny nemovitostí a jejich pronájmů do astronomických výšin. „Když jsem přišla v roce 2007, pronajala jsem si jeden pokoj v třípokojovém bytě přibližně za 1000 dolarů, dnes se jeho cena pohybuje kolem 2500,“ říká Marina a Vince ji doplňuje: „Dům pro rodinu pod milion dolarů nelze sehnat a pokud chcete být v centru Valley, připravte si tři až pět milionů dolarů.“ Inženýři platí ze svých příjmů dvaapadesát procent na dani a není v tom zahrnuto zdravotní pojištění. „Lidé tady se musejí smířit s tím, že většina jejich příjmu půjde na hypotéku. Zcela upřímně, kvalita života v Praze je mnohem lepší,“ přiznává Vince.
„V Evropě máte vymoženosti jako dostupnou lékařskou péči, veřejnou dopravu či bezplatné vzdělání. Nic z toho v Americe není. Je to pro vás ohromná výhoda. Na to všechno totiž Američané musejí vynakládat prostředky,“ vypočítává Jeff Medeiros. Výsledkem je, že startovací plat průměrného inženýra se pohybuje kolem 120 až 150 000 dolarů ročně. Více než kdekoli jinde. Co z něj zbude a jak bude vypadat denní rutina jeho příjemce, je nasnadě. Do Mekky musejí všichni, kteří chtějí globálně v technologickém světě něco znamenat.
Kdo zůstane, záleží na osobních prioritách a prý i na počasí. Jak kdysi řekl jeden slovenský podnikatel v IT: „Když jde všechno do háje, v Silicon Valley vyrazíte na pláž a všechno je v pohodě, v Bratislavě (možno doplnit jinou středoevropskou lokalitu podle libosti) vyrazíte ven, tam lije a chcete se zabít.“ Ostatně starověký Řím měl také podnebí, které mu mohli barbaři směrem na sever jen závidět.
