Vzhledem k situaci, že v této době není na trhu žádná účinná látka, která by dokázala přímo vyléčit onemocnění virem HIV, pracují vědci alespoň na podpůrných prostředcích. Mnoho z těchto léčiv se při testování ukazuje jako vhodných ke zpomalení průběhu onemocnění nebo dočasnému zabránění vzniku AIDS. Avšak žádný z nich nedokáže HIV vyléčit úplně.
Různé vědecké týmy na světě pracují celá léta na cíleném hledání a testování účinného prostředku léčby. O to více pak vyniknou objevy, které vědci odhalili takřka náhodou.
Výzkumná práce přinesla úspěch v nečekané oblasti
Nečekaný úspěch zaznamenali vědci z univerzity v Texasu. Tým vedený profesorem Chenem pracoval na zkoumání různých molekul, které by byly potenciálně vhodné k použití v lécích na hepatitidu C. Vědci pátrali po molekulárních sloučeninách, které by dokázaly zastavit životní cyklus hepatitidy C. Během totoho výzkumu však výzkumný tým narazil na zajímavý objev.
Jedna z molekulárních sloučenin, nazvaná PD 404.182, fungovala nejen jako inhibitor HCV (látka zpomalující nebo zcela zastavující reakci), ale také útočila na retroviry. Retroviry jsou obalené RNA viry s nukleovou kyselinou, které dokážou přepsat svou genetickou informaci do DNA. Mezi tyto viry patří právě virus HIV. Vědci ihned začali testovat tuto sloučeninu přímo na viru HIV a zjistili, že její reakce jsou mnohem účinnější než při testování proti HCV.
Jak by se však mohlo na první pohled zdát, nejedná se o lék na HIV. Směs má sice proti viru výbornou účinnost, ale spíše ve funkci prevence.
Rozpuštěný a zničený
Co si však představit pod označením PD 404.182? Jedná se o virucidní sloučeninu molekul, což znamená, že je schopná zabít virus. V tomto případě dojde přímo k rozpuštění obalu viru a odhalení jeho RNA. Virus ztratí svůj genetický materiál a kvůli vysoké nestabilitě se rychle stane neinfekčním. To se stane dostatečně rychle, aby virus nestihl předat svůj genetický materiál do lidské buňky. Navíc si virus nemůže proti směsi vytvořit obranu, protože ta útočí na jeho část, která není virem přímo řízená, na obal.
Proč ale nejde použít tuto směs jako lék? Sloučenina totiž působí na virus před tím, než se dostane do lidské buňky. Vědci ji proto testují jako účinný prostředek prevence, a to ve spojení s vaginálním gelem. Vědci zvolili tuto směs právě s tímto prostředkem, protože PD 404.182 s gelem nijak nereaguje a tudíž neztrácí na účinnosti.
Testy prokázaly, že směs působí jako bariéra, která zničí virus dříve, než se mohou infikovat lidské buňky a nakazit tak další osobu. V těle působí směs jako antivirotika celých osm hodin. PD 404.182 je navíc zcela neškodný pro lidský organismus, proto jej vědci považují za vhodný prostředek prevence.
Jak však podotkl Chen, směs se musí ještě podrobit mnoha testům, než se začne používat jako lék. Jako obvykle bude po laboratorních testech v Petriho miskách následovat testování na zvířatech a později na lidských dobrovolnících. Vědci musí důkladně prozkoumat vlastnosti sloučeniny a pokusit se její účinky co nejvíce zesílit.
