Daňová poradna

Pokud dává realitní kancelář k prodanému bytu zdarma „dárek“ v podobě různých movitých věcí (DVD přehrávač, televizor apod.), může u těchto dárků uplatnit odpočet DPH na vstupu? Musí z těchto dárků DPH odvádět? Může uplatnit dosavadní náklady jako daňové, když část plnění poskytuje zdarma?

#####Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc. daňový poradce

Pokud dává realitní kancelář k prodanému bytu zdarma „dárek“ v podobě různých movitých věcí (DVD přehrávač, televizor apod.), může u těchto dárků uplatnit odpočet DPH na vstupu? Musí z těchto dárků DPH odvádět? Může uplatnit dosavadní náklady jako daňové, když část plnění poskytuje zdarma?

Nejprve musím uvést, že podobné situace, jaká je popisována v dotazu, potkáváme relativně často. Pokaždé je nutné vycházet ze znění příslušné smlouvy. Dá se říci, že realitní kancelář v tomto případě nenabízí nic zdarma, ale jedná se o reklamní trik, aby přilákala zákazníky. O to, co poskytuje „zdarma“, je obvykle snížena odměna realitní kanceláře nebo cena prodávané nemovitosti. Pokud uváděné movité věci překročí ocenění 500 korun v úrovni bez DPH, nemůže se ani jednat o reklamní a propagační předměty, u kterých by bylo nejméně problémů. Při prodeji bytu s dárkem – movitou věcí – půjde pravděpodobně o slevu z ceny bytu ve výši hodnoty předávaného dárku a o prodej movité věci. Náklady s tímto prodejem spojené lze, podle mého názoru, uznat za daňové náklady. Pokud plátce DPH pořizuje takovéto předměty, má nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud prodává byty s DPH, ne jako osvobozené plnění. Při prodeji bytu s „dárkem“ zdaní byt příslušnou sazbou DPH a „dárek“ také.

Pokud nájemce prodlouží nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitosti, poskytne mu vlastník jeden měsíc nájmu na počátku nového období za sníženou cenu. Jsou zde nějaké daňové problémy?

Domnívám se, že zde žádné problémy nejsou, kromě případu uváděného na konci odpovědi. Při splnění smluvních podmínek dochází ke slevě u nájemného. Sleva je sjednána dopředu. Pokud tedy nastane popsaná situace, je základem daně z přidané hodnoty za první období nájmu po prodloužení smlouvy (kalendářní měsíc, čtvrtletí apod.) částka sjednaného nájmu ve snížené výši. Obdobně u daně z příjmů by neměly nastat problémy, výnosem (příjmem) je snížené nájemné. Pouze bych chtěl upozornit na vztahy mezi spojenými osobami, a to jak z pohledu zákona o DPH, tak zákona o daních z příjmů, kde by měly figurovat „tržní“ částky nájemného. Pokud je ale tento režim nastaven pro všechny nájemce stejně, pak i u spojených osob je takovéto snížení nájmu zdůvodněné.

Při „odbydlení“ delší doby vlastník nemovitosti přiznává nájemci nárok na určitou finanční prémii. Tu může vyčerpat v podobě nákupu v obchodech vlastníka. Při čerpání těchto prémií neplatí vystavenou fakturu a dochází k zápočtu pohledávek. Změní se něco na tomto postupu od 1. dubna 2011 po účinnosti novely zákona o DPH?

Znění zákona o DPH po 1. dubnu 2011 navozuje situaci, že každá sleva znamená opravu základu daně a daně. Sleva sjednaná například formou „při dovršení každých pěti let nájmu má nájemce nárok na odměnu v podobě 50procentní slevy z nájemného za poslední měsíc každých pěti let nájmu“ by skutečně znamenala provést opravu základu daně a daně za poslední měsíc právě ukončeného období, a to opravným daňovým dokladem. V případě formulace typu „při dovršení každých pěti let nájmu má nájemce nárok na věrnostní odměnu ve výši 25 tisíc korun, kterou může čerpat…“ se spíše kloním k názoru, že se jedná o finanční prémii bez vazby na konkrétní uskutečněné zdanitelné plnění. Tudíž by tato prémie nebyla předmětem zákona o DPH. Tento názor zastává i ministerstvo financí ve svém výkladu k novelizovanému znění zákona o DPH.

Do prostor realitní kanceláře si umístí firma provozující nápojové automaty svůj přístroj. Realitní kancelář jí pronajme plochu. Má se tento nájem vždy zdaňovat, nebo může být osvobozený?

V této situaci se obvykle soudy přiklánějí k názoru, že se nejedná o nájem, ale o poskytnutí práva, a jde o zdanitelné plnění.