Legendární hora Montserrat na severu Španělska připomíná pilu. To je také doslovný překlad jejího názvu. Skalnaté zuby téhle pily jsou obráceny k nebi. V jinak relativně rovinaté oblasti nedaleko Středozemního moře hora nepřehlédnutelně vyčnívá až do výšky přesahující 1200 metrů.
Pokud se na hřeben rozhodnete vystoupat pěšky, záhy pochopíte, proč Montserrat vždycky lákal nejrůznější hledače spirituálních zážitků. Při strmém výstupu totiž budete brzy volat všechny svaté. A pokud zazáří slunce a teplota vystoupá na zde obvyklých 35 stupňů nad nulou, možná nějaký ten přelud v mrákotách nakonec spatříte.
Pila ale za trochu píle stojí. Klášterní komplex vmáčknutý pod vrchol masivu patří k nejromantičtějším místům Evropy. A okolní skalní labyrint, který se stal nejstarším národním parkem Španělska, je eldorádem pro milovníky přírody a horolezce.
Ve skalách zpívá chlapecký sbor
Záhadný magnetismus přitahoval křesťanské poutníky na Montserrat už od osmého století našeho letopočtu. V roce 1025 tu byl založen klášter Panny Marie. Usedlost se postupně rozrůstala, tedy alespoň nakolik dovolil stísněný prostor na úpatí masivu. Ve 12. století sem přibyla vzácná románská socha Madony. Říká se jí La Moreneta a její zvláštností je, že je vyvedena v černé barvě. Dalším symbolem kláštera Montserrat se stal zdejší chlapecký pěvecký sbor Escoliana, do nějž jsou vybíráni mladíci s čistým hlasem a hudebním nadáním.
Když se Kryštof Kolumbus plavil Karibikem, nechal se inspirovat rostoucí popularitou Montserratu a pojmenoval tímto jménem také jeden z nově objevených ostrovů. Velká chvíle pro klášter Montserrat přišla v roce 1881, když tehdejší papež Lev XIII. prohlásil černou madonu za patronku celého Katalánska.
V průběhu dějin byl klášter několikrát opuštěn kvůli válkám. Naposledy to bylo během španělské občanské války v letech 1936 až 1939. Před zničením ale byly budovy schované vysoko ve skalách uchráněny, a tak se nakonec mohli mniši vždycky do svého orlího hnízda zase vrátit. V současnosti v útrobách kláštera stále žije, studuje a pracuje 80 benediktinů. I pěvecký sbor Escoliana mohou slyšet návštěvníci při vystoupeních každý den kromě soboty.
Sportovci lezou na Těhotnou ženu
Za návštěvu stojí i okolní skalní labyrint. V něm najdete roztodivně tvarované skály s tak podezřelými jmény, jako jsou Malá mumie, Slon nebo Těhotná žena. Na skalnatém hřebenu jsou turistické stezky, které vedou k jeskyním, kde žili poustevníci, nebo k vrcholu celého hřebenu s názvem Sant Jeroni a výškou 1236 metrů nad mořem.
Skály Montserratu jsou se čtyřmi tisíci lezeckých tras suverénně nejlepší lokalitou pro horolezce ve Španělsku. Nejraději se sportovci drápou na skálu Cavall Bernat. Zřejmě proto, že dostala samé jedničky – je vysoká přesně 1111 metrů nad mořem, ani o kamínek víc.
Takový větší Říp
Nahoru se ale dnes pohodlně podívají i méně zdatní poutníci. Do kdysi těžko dostupných výšin přivedla moderní doba mechanizovanou dopravu. V roce 1930 byla zprovozněna lanovka, která vyveze návštěvníky z údolí až téměř ke klášteru. Druhou variantou je dnes také pětikilometrová rychlodráha zvaná Cremallera, která se klikatí po zemi mezi skalami. Tento vyhlídkový vlak překoná za pouhou čtvrthodinu převýšení 600 metrů.
Snadná dostupnost dříve izolovaného místa vynesla Montserrat mezi nejnavštěvovanější památky Španělska. Pro místní obyvatele má ale také psychologický význam. Jakožto úkryt černé madony a krajinná dominanta regionu se stal Montserrat monumentálním symbolem celého Katalánska. A protože politická reprezentace sedmimilionového národa Katalánců usiluje o stále větší nezávislost na centrální španělské vládě, každý symbol připomínající místní bohatou kulturní tradici i přírodní krásu se hodí. Je to zkrátka takový katalánský Říp i s rotundou. Jenom krapet větší.
| Jak na Montserrat |
|---|
| Nejlepší je podniknout jednodenní výlet z Barcelony, která je od hory vzdálena asi 40 kilometrů. Nastupte na vlak ve stanici Barcelona-Plaça Espanya. Spojení jezdí každou hodinu a železnice vede hezkou krajinou podél řeky El Llobregat. Do zastávky Montserrat vlak dojede asi za 50 minut. Přímo na stanici můžete přestoupit na lanovou dráhu, která vás vyveze až ke klášteru. Alternativou je jít pěšky, což je náročný výstup zhruba na dvě hodiny. |
