Nejcitlivější detektor temné hmoty po prvním měsíci chodu nic nenašel. Vědce ale nezklamal.
Italská národní laboratoř v Gran Sassu začala před třemi roky se stavbou experimentálního zařízení Xenon1T, nejcitlivějšího detektoru temné hmoty, který kdy člověk sestavil. Letos v březnu pak laboratoř oficiálně spustila ostrý provoz. Výzkumníci právě zveřejnili první analýzu naměřených dat z počátečního chodu detektoru, který zatěžovali 34 dnů.
Z neauditovaných výsledků sice vyplývá, že přístroj nic převratného nenaměřil, i tak jsou ale Italové spokojeni. Detektor totiž funguje bez zjevných poruch či nestabilit. Nemohli očekávat, že by za první měsíc měření potvrdili něco tak významného, jako je existence teoreticky předpokládaných slabě interagujících hmotných částic (WIMP). Xenon1T by nicméně postupem času měl tyto částice na pozadí šumu vesmíru odhalit. Pokud tedy existují.
Učinil by tak zásadní krok v hledání neviditelných 85 procent vesmíru přezdívaných temná hmota. Tu se zatím nepodařilo detekovat. Ve vesmíru ji přitom lze pozorovat jen nepřímo díky gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou hmotou, tedy planetami, hvězdami, mezihvězdnými mračny či kometami. Na rozdíl od viditelné hmoty nevyzařuje elektromagnetické záření.
| Xenon1T se nachází 3,6 kilometru pod zemí, aby byl odstíněn od přirozené radiace. Pro zvýšení citlivosti detektoru je naplněn dvěma tunami kapalného xenonu. Právě tento plyn by se měl podle předpokladů rozzářit v okamžiku, kdy zaznamená nějakou reakci s částicemi. Vědci doufají, že analýzou záblesků dokážou určit, který typ částice je vyvolal a zda to náhodou nebyla právě WIMP. |
