Deset tisíc Češek ročně onemocní rakovinou ženských orgánů. Zatímco druhým nejčastějším nádorem na světě je rakovina děložního čípku, v Česku je až na posledním, čtvrtém místě. Z tisíce žen, které každý rok onemocní s touhle diagnózou, se vyléčí téměř dvě třetiny.
To je pro Češky dobrá zpráva.
Ne tak úplně. U nás onemocní rakovinou děložního čípku dvacet ze sto tisíc žen. Ve Finsku jsou to pouhé tři, v Anglii šest, ve Francii sedm. V Evropské unii jsme z vyspělých zemí na konci. Zachraňují nás jen přistupující postkomunistické země, které jsou na tom obdobně.
Je to tím, že u nás nebyla dostupná vakcína?
Očkování se projeví až za dvacet let, problém je jinde. Tyto vyspělé země mají dobrý systém plošného vyšetřování. Například v Anglii dostane žena jednou za tři roky pozvánku na vyšetření. To má zdarma. Pokud ji ale nevyužije, později u gynekologa zaplatí za vyšetření plnou částku.
Tedy peníze jako donucovací prostředek?
Ano, Angličanky za tím vidí peníze. Kdežto u nás ne. Dokud jmenovitě ženy nezvali, měli lékaři v ordinacích podobnou návštěvnost jako u nás, kolem čtyřiceti procent. A během deseti let stoupla tímto opatřením přes devadesát procent.
Jedná se o podstatnou částku, kterou musí pacientky zaplatit?
V Anglii to stojí třicet liber, tedy asi 850 korun. Když se vás zeptám, kolik stojí jedno vyšetření, tak to nevíte. Pořád bereme, že ve zdravotnictví je všechno zadarmo.
Kolik tedy stojí?
Mikroskopické vyšetření stojí dvě stovky a kompletně by přišlo na pět set korun. Je to trošku rozdíl od Anglie, ale i pětistovka by mohla být motivující. Dnes pacientky zaplatí jen třicetikorunový poplatek.
Jenomže nejde jen o návštěvnost žen, chybují také laboratoře.
Bude chvilku trvat, než se dokončí kontrola laboratoří a vypadnou ty, které to nedělají kvalitně. Jedním z důvodů chybovosti je také obrovský objem vzorků. U nás se chodí na laboratorní vyšetření každý rok. Tento interval mají akorát Němci a Rakušané. V Anglii či Finsku je každých tři až pět let podle věku. Řada států přechází na model, že ženám po třicítce odebírají nejen vzorky na cytologii, ale i HPV infekce. Když jste HPV negativní, tak máte téměř 99,9procentní jistotu, že v nejbližších pěti letech vás rakovina děložního čípku nepostihne.
Jedná se o stejný vzorek, nebo se dělá něco navíc?
Odebírá se stejným způsobem, stejný odběr. Teď se navíc můžete bránit i vakcínou.
Poznám, že mám rakovinu?
Drtivá většina gynekologických nádorů nemá příznaky. Výjimkou je karcinom dělohy u žen po přechodu. Začnou krvácet a hned přijdou. Bohužel nejčastější rakoviny – děložního čípku a vaječníku, které postihují mladé - nemají žádné příznaky.
Výtoky, svědění, nic na rostoucí nádor neupozorní?
Nemáme metodu, kterou bychom mohli nádor objevit. Na pánev neexistuje žádná mamografie.
Jak tedy na rakovinu přijde lékař?
Ženy by měly chodit na pravidelné prohlídky. Když se lékaři cokoli nezdá, měl by je poslat na ultrazvuk, ale bohužel to není včasné. Nádory dokážou narůst za velmi krátkou dobu, třeba během dvou tří měsíců. Na druhou stranu na lepších pracovištích máme i devadesátiprocentní úspěšnost léčby. Dokážeme ženy ošetřit tak, že mohou dokonce rodit děti.
Které z nádorů jsou nejhorší?
Na karcinom prsu umírá dva tisíce žen, tedy třetina nemocných. Nejlepší prognózu mají nádory dělohy, z 1800 pacientek umírají tři stovky žen. Nejzhoubnější jsou vaječníky, z dvanácti set nepřežije osm set žen, neumíme jej diagnostikovat ani léčit. Dvě třetiny žen nám umírají. Na nádor děložního čípku zemře 370 pacientek z tisíce.
Může nějak žena rakovině předcházet?
Rakovina děložního čípku se vyvíjí ze sexuálně přenosných virů, musela byste být jeptiška nebo se nechat očkovat. Samozřejmostí je hygiena, užívání kondomů. Čím méně máte partnerů, tím menší riziko vám hrozí.
Očkují se hlavně děvčata před začátkem pohlavního života, má vakcína smysl i pro dospělou ženu?
Čerstvá data z obrovské evropské studie překvapivě říkají, že 98 procent onemocnění děložního čípku je způsobeno HPV infekcí, proti které se očkuje.
A u dalších zhoubných nádorů?
Nádor dělohy souvisí s obezitou starších žen. Po padesátce máme jednu z nejobéznějších populací, proto je také u nás více nemocných žen než ve vyspělých státech. Kromě toho pomáhá i víceleté užívání hormonální antikoncepce.
Mají ženy, které rodily, lepší vyhlídky, že neonemocní rakovinou?
Ano, právě u toho nejvražednějšího nádoru vaječníku. Jistou ochranou je opakované těhotenství a kojení a z druhé strany snižuje riziko až o padesát procent dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Až na pět procent žen, které trpí embolií či záněty žil, je hormonální antikoncepce zdravá.
V Praze rodí nejstarší ženy v zemi. Jak se díváte na pozdní porody?
Je to trend. Problém je, že mezi třiatřiceti a čtyřiceti lety jsou rodičky náchylnější k cukrovce, vysokému tlaku a těhotenství jsou rizikovější. Po pětatřiceti letech narůstají navíc i genetická rizika. Děti mají častější postižení: očička, sluch a další dysfunkce.
Takže těhotenství čtyřicetileté ženě už nedoporučíte?
Teoreticky je to možné. Ale na rovinu, je to proti přírodě.
Letní měsíce už několik let plní porodnice k prasknutí. Jaké bylo letošní léto?
Porodnost všude už začala klesat, ale v Praze a ve Středočeském kraji se to zatím neprojevilo.
Čekáte na něj?
Jako na spasení. Ale z populačního hlediska to není dobře.
