S informací přišel deník The New York Times, který připomíná, že mezinárodní trhy včetně čínského jsou pro hollywoodská studia rok od roku významnější. Očekávané příjmy na nich často hrají roli při rozhodování, zda se film vůbec bude natáčet. Studia proto spoléhají na zkušenosti, na zvláštní poradce a stále častěji i na spolupráci se zahraničními úřady, aby měla jistotu, že jejich zboží dostane zelenou.
Například tvůrci chystaného snímku Kung Fu Panda 3 s čínskými cenzory konzultovali samotný příběh i další prvky. Až jejich dílo v roce 2016 přijde do čínských kin, nemělo by mít díky předběžnému souhlasu čínské cenzury žádné problémy.
Studio Paramount Pictures naopak nedávno narazilo s novou trojrozměrnou verzí filmového hitu z 80. let Top Gun. Snímek předložilo čínským cenzorům před několika měsíci. Po nějaké době studiu došlo, že jejich mlčení znamená zamítavou reakci.
Když bílí lidé ze Západu zachraňují Čínu...
Potíže jsou přitom častěji s filmy, které se Číny dotýkají přímo. „Jakýkoli snímek o Číně natočený cizinci představuje citlivou záležitost,“ podotkl režisér Rob Cohen, který režíroval film Mumie: Hrob Dračího císaře. Šlo o jednu z prvních produkcí ze současné vlny spolupráce amerických studií a čínských firem.
Scénář filmu natáčeného na různých místech v Číně v roce 2007 získal souhlas čínských cenzorů. Ti si vymínili jen několik úprav: jméno císaře například muselo být vymyšlené. Úřady také tvůrcům doporučily, že by vládce neměl vypadat jako Mao Ce-tung.
Snímek měl přesto po dokončení problémy, které nešly napravit. „Bílí lidé ze Západu v něm zachraňovali Čínu,“ uvedl Cohen. Film nakonec získal souhlas cenzorů, jeho uvedení do čínských kin se ale zdrželo.
Hollywoodská studia se podle NYT obecně přiklánějí k nekonfliktním fantastickým filmům, které chtějí využít vyšších čínských kvót pro zahraniční snímky na čínském trhu. Zároveň se vyhýbají tématům či scénám, které by mohly vyvolat odpor zhruba čtyřicítky členů cenzorského oddělení vlivného čínského Státního úřadu pro rádio, film a televizi.
