Expozice je architektonicky čistá, přehledná, ale také temná. Grafiky vyžadují zatemnění a úpravu teplotní cirkulace, proto je výsledný efekt expozice ponurý. I když jsou všechny vystavené grafiky monochromní, vyzařují mnoho barevnosti, jež se zrcadlí ve vtipných scénách a v mistrovském grafickém umu. Negativa se s pozitivy sjednocují a vytvářejí atmosféru, jež je hodna vyobrazených motivů.
Kurátor výstavy Jiří Machalický uvádí, že „výstava na Kampě má svůj jasný důvod. Může tu dojít k zajímavé konfrontaci mezi progresivním uměním 20. století a tvorbou jednoho ze zakladatelů moderní grafiky“. Zmíněnou konfrontaci spatřujeme hlavně v aktuálnosti témat Goyových vizí, které mohou čile konkurovat těm dnešním.
Cykly Rozmary (Caprichos), Přísloví (Proverbios), Hrůzy války (Los desastres de la guerra) a Býčí zápasy (Tauromachie) představují zhuštěný výběr z Goyova pozdního tvůrčího období. Postupně ztrácel zrak, což se promítá do výrazu i do výběru motivů – jako například bláznovství ve všech možných podobách ze souboru Přísloví, který otevírá celou expozici. Na leptu Bláznovství ze strachu návštěvník může objevit detailní zpracování strachu, které vykukuje z rukávu shrbeného muže s kápí na hlavě.
Groteskně dramatické vize nás přivádí k dílu grafika Alfreda Kubina, jenž svými příšerami obohatil svět zloby, zášti a válek. V Rozmarech a v Příslovích je zakomponována absurdita i nadsázka. Jak dokazují Goyovy vize ve srovnání například s dílem Karla Nepraše, grotesknost je aktuální vždy, bez ohledu na dobu či národnost autora. I proto Goyovy vize v Museu Kampa stojí za pozornost.
Goyovy vize Museum Kampa Výstava trvá do 30. září.
