Recenze Druhé strany naděje: tragikomedie dojme i rozesměje. Dotkne se aktuálních témat o uprchlících

Nový Kaurismäki ke stavu světa Ano, Druhá strana naděje je podivný, nezapamatovatelný, nesrozumitelný název, ale když si uvědomíte, že jde o novinku Akiho Kaurismäkiho, lze to odpustit. Příběh stárnoucího obchodníka s košilemi, jenž prodá svůj sklad, opustí truňkmilnou manželku, vyhraje v pokeru a následně vyhodí peníze do chřtánu neprosperující hospody s jinde jistě nezaměstnatelnými zaměstnanci, se zajímavě prolne s osudem mladého syrského utečence, který do Finska dorazil náhodou a jehož sestra se ztratila někde cestou… Nominace na Zlatého medvěda (nejlepší film letošního Berlinale) a získání toho Stříbrného (nejlepší režisér) představují slušné doporučení. Je to klasický Kaurismäki, takže závan starých časů a taky se celkem zasmějete a zahřeje vás to tam, kde většina lidí mívá srdce.

Nový Kaurismäki ke stavu světa Ano, Druhá strana naděje je podivný, nezapamatovatelný, nesrozumitelný název, ale když si uvědomíte, že jde o novinku Akiho Kaurismäkiho, lze to odpustit. Příběh stárnoucího obchodníka s košilemi, jenž prodá svůj sklad, opustí truňkmilnou manželku, vyhraje v pokeru a následně vyhodí peníze do chřtánu neprosperující hospody s jinde jistě nezaměstnatelnými zaměstnanci, se zajímavě prolne s osudem mladého syrského utečence, který do Finska dorazil náhodou a jehož sestra se ztratila někde cestou… Nominace na Zlatého medvěda (nejlepší film letošního Berlinale) a získání toho Stříbrného (nejlepší režisér) představují slušné doporučení. Je to klasický Kaurismäki, takže závan starých časů a taky se celkem zasmějete a zahřeje vás to tam, kde většina lidí mívá srdce. Zdroj: Archív

Aki Kaurismäki rozvíjí svou trilogii přístavů a imigrantů vtipným, humanistickým i naivním titulem Druhá strana naděje.

Finský samorost Aki Kaurismäki pokračuje ve své trilogii o přístavech a lidech, kteří v nich hledají azyl. Když natočil příběh třináctiletého Afričana, kterého se ujme málomluvný čistič bot v Le Havru, psal se rok 2011. Od té doby se kolem uprchlíků z jiných kontinentů vyhrotila krize, zahrnující i silnější odmítavý postoj části veřejnosti. O to víc Kaurismäkiho novinka Druhá strana naděje rezonuje.

V dnešní době častých zpráv o dramatech emigrantů působí jeho lakonický film také jaksi jednoduše až naivně. Hrdina uprchlík, jenž se tentokrát nechal propašovat mezi uhlím do Finska, pochází přímo z Aleppa, symbolu hrůz syrské války.

Skromný tichý muž svou povahou dobře zapadá mezi mlčenlivé Finy. K tomu hledá svou sestru a snaží se přežít byrokracii lhostejného imigračního procesu. A Kaurismäki, který za film získal cenu za režii na letošním Berlinale, nás nabádá, jak bychom se k jemu podobným měli chovat – stejně vstřícně jako stárnoucí obchodník s košilemi, jenž se rozhodl prorazit jako majitel restaurace.

Rovina s finským hrdinou výstižně připomíná, proč se z Kaurismäkiho stala persona definující image Finska v zahraničí. Melancholicky komické scény, v nichž Fin Wikström opouští manželku nebo se spolu se svérázným personálem svého nového podniku pokouší najít to správné menu, se stručným vtipem zachycují podstatu života outsidera, jenž neztrácí naději.

Podívejte se na trailer k filmu

Video placeholde
Druhá strana naděje - trailer • AVmania.cz

Část s uprchlíkem kromě přímočarosti zatěžkává i apelativnost. Minimalistický režisér pořád umí vystihnout humanitu a solidaritu jako něco naprosto přirozeného. Kaurismäkiho samozřejmý humanismus, rýpnutí do chování nejen svých krajanů pomocí pozitivního příkladu a pohled na migrantskou krizi zcela v souladu se svým dlouhodobým osobitým filmovým stylem má svou sílu.

Jeho příběh o hodných lidech jen už moc připomíná pohádku. Nostalgickou, uhlazenou vzpomínku na bájné časy, kdy po Helsinkách jezdila jen stará americká auta, amatérské kapely hrály rokenroly, všude se mohlo kouřit a cizí lidé si vzájemně pomáhali.

Aurorka je spolupracovnicí redakce

Druhá strana naděje

(tragikomedie, Finsko/Německo, 98 minut)
Režie a scénář: Aki Kaurismäki
Hrají: Sakari Kuosmanen, Sherwan Haji, Ilkka Koivula, Janne Hyytiäinen
Hodnocení: 70 %