Britský politický satirik Armando Iannucci převypravuje boj o nástupnictví v čele SSSR jako mrazivou a temnou komedii, u níž tuhne úsměv. Novinku Ztratili jsme Stalina v Rusku zakázali, v Česku ji však vidět lze.
Armando Iannucci si v Británii udělal jméno politickou satirou Je to soda a v USA politickou satirou Viceprezident(ka). Nyní se ve svém druhém celovečerním filmu Ztratili jsme Stalina s nelítostným humorem podíval na politické boje o moc v Sovětském svazu po Stalinově smrti. A vznikla výborná komedie ledová natolik, že smát se u ní bolí.
V Moskvě roku 1953 totiž žije hned několik typů Malcolma Tuckera, sprostého cynického bezskrupulózního hrdiny seriálu Je to soda. V novém filmu jsou hlavní hajzlové dva – Chruščov a Berija. Jednoho hraje miláček amerického nezávislého filmu Steve Buscemi, druhého miláček britské divadelní scény Simon Russell Beale, oba s vervou ostrou jako nůž. Jejich postavy se nejvíc vyznají v paranoidní hře na lži a podrazy a lépe než ostatní vědí, co mohou před kým říkat, aby je za to ráno nepopravili.
Bizarní realitu diktátorského režimu Iannucci vystihuje dokonale jako absurdní frašku, která obaluje černočernou tragédii. Komedie s mrazivostí jsou tu spjaty velmi pevně. Film zčásti připomíná pozdní tvorbu Monty Pythonů – nejen díky obsazení Michaela Palina do čela mírného bezpáteřníka Molotova – zčásti hollywoodské komedie s bratry Marxovými a kusem drtivě děsivá svědectví o životě v bývalém Sovětském svazu, jako třeba román Juliana Barnese Hukot času o utrpení skladatele Dmitrije Šostakoviče.
Groteskní satira se nesnaží o historickou přesnost ani ruský akcent. Každý z hvězdného britsko-amerického obsazení si mluví po svém. A přesto je plný skutečných historek včetně té z úvodní scény, kdy si Stalin vyžádá nahrávku koncertu, který nikdo nenahrával. V jádru film přesně vyjadřuje, s jakou samozřejmostí v podobných tyraniích probíhají ty nejodpornější zločiny a proč proti nim nikdo neprotestuje.
Vše, co se v tomto unikátním a odvážném snímku děje, je tak hrozivé, že by toho bylo moc i na horor. Už jen jedna scéna v sídle Berijovy tajné policie NKVD by vystačila na deprimující psychodrama, jež by diváka zničilo.
Iannucciho přístup inspirovaný francouzským komiksem je servírovat zdechlinu revoluce s lahví té nejlepší vodky. Varietní vystoupení plné slovních rvaček a manévrů odhaluje Iannucciho cit pro jazyk, vhled do politických procesů i chápání síly komedie a zesměšnění jako obrany proti nepřijatelným událostem, jež tu neztrácejí svůj význam a dopad.
Autorka je spolupracovnicí redakce
(satira, Británie/Francie/Belgie, 106 minut) Režie: Armando Iannucci Hrají: Steve Buscemi, Simon Russell Beale, Jeffrey Tambor, Paddy Considine, Rupert Friend, Michael Palin Hodnocení: 90 % |
