Recenze: Svět podle Daliborka je směšný portrét neonacismu. Vypovídá hlavně o Klusákovi

Vít Klusák uvedl film Daliborek

Vít Klusák uvedl film Daliborek Zdroj: Profimedia

Vít Klusák natočil stylizovaný portrét českého neonacisty, který však více vypovídá o něm jako filmaři než o domácí ultrapravicové scéně.

Své politické názory neskrývá Vít Klusák ani v projevech, ani ve filmech. Na premiéře novinky Svět podle Daliborka na festivalu v Karlových Varech snímek označil za reakci na nesmysly jako prezidentská prohlášení kolem koncentračního tábora v Letech.

Ve filmu samotném se pak pokusil vykreslit českého neonacistu jako hloupého Honzu s ještě hloupějšími názory. Sám Daliborek se poté začal ohrazovat, že ve filmu předváděl to, co po něm režisér chtěl. Klusák zase tvrdí, že jeho stylizované obrazy reprodukovaly to, čeho byl v prostějovské domácnosti dominantní matky a jejího syna svědkem.

Nad mírou manipulace a editace informací se dá u Klusákových děl debatovat podobně vášnivě jako u Michaela Moorea. V případě Daliborka ovšem nejistota ohledně formy ustupuje pochybám nad obsahem. Klusák si totiž do svého portrétu vybral dost netypickou ukázku neonacisty, velké nesamostatné dítě, které z každé akce nakonec vycouvá a jehož zvrácené teze vyvolávají víc smíchu než mrazení.

Podívejte se na upoutávku k filmu:

Video placeholde

Svět podle Daliborka - TRAILER • AVmania.cz

Mnohem nebezpečnější se jeví vedlejší, málo probádaná postava přítele Daliborkovy matky, případně obě ženy v Daliborkově životě. Hlavní hrdina vypadá jako zdánlivě neškodný exot, jemuž se autor většinu filmu vysmívá, aby ho pak v epilogu z Osvětimi konfrontoval s jednou z přeživších a pak do filmu rozhořčeně sám vstoupil jako morální autorita.

Daliborkovy názory na holokaust a Hitlera tu ovšem snadno mohou působit víc absurdně než mrazivě. Režisér o české neonacistické scéně nic podstatného neříká, spíš ji zkresluje jako směšnost, jež může přitahovat jen blbce.

Nezkoumá do hloubky její společenský kontext. Celý film se točí v kruhu, staví vedle sebe absurdní situace, které po dvaceti minutách už neukážou nic nového. O to víc zarazí, že na filmu jako konzultant podle titulků spolupracoval Joshua Oppenheimer.

Ten ve svých dokumentech nominovaných na Oscara zkoumal na první pohled nepochopitelné a okamžitě odsouzeníhodné pachatele masového vraždění odpůrců indonéského režimu šedesátých let jako lidské bytosti, s nimiž máme každý něco společného.

Klusák volí opačnou metodu. Jeho film působí jako samolibá hra na pravdu, kontroverzní ne ani tak svým tématem jako jeho povrchním uchopením.

Svět podle Daliborka

Dokument: ČR, 105 minut

Režie: Vít Klusák

Vystupují: Daliborek, Věra, Vladimír

Hodnocení: 30 %


Autorka je spolupracovnicí redakce