I téměř půlstoletí po rozpadu Beatles si mnozí kritici a publicisté všímají více jeho působení v legendární kapele než téměř pětkrát delší následující sólové kariéry. I v ní se přitom našly výrazné momenty, které snesou srovnání s kultovními Brouky. Vždyť deset jeho sólových alb nebo desek s Wings, kterých se prodalo sto milionů kopií, skončilo v čele americké nebo britské hitparády. Stále aktivní sir Paul McCartney se v neděli dožívá půlkulatých 75 let.
Hudební talent získal James Paul McCartney narozený 18. června 1942 v nemocnici na Walton Road v Liverpoolu po předcích. Jeho dědeček Joe se živil jako sekáč tabáku, nicméně byl nadšený amatérský hráč na kontrabas. Ještě dále to dotáhl jeho otec James (ročník 1902), který se již v dětství i přes hendikep v podobě poškozeného ušního bubínku naučil na piano a od sedmnácti vyhrával s kapelou ragtime.
Jejich geny musely být silné, neboť i Paulův o rok a půl mladší bratr Michael měl značné nadání a prosadil se s hudebně-divadelním satirickým triem i v televizi BBC a spolu vydali několik singlů a alb.
Jejich matka byla porodní asistentka. Zemřela ale v říjnu 1956 na rakovinu prsu, když bylo budoucí rockové hvězdě čtrnáct. Rodinná tragédie Paula poznamenala a výrazně přispěla k tomu, že se začal soustředit na hudbu.
Zřejmě to přispělo i k tomu, že o rok později navázal přátelství s o něco starším Johnem Lennonem, který sám přišel o matku v roce 1958 poté, co ji srazilo auto.
Historie Beatles je známá. John, Paul a George Harrison se sešli již v roce 1957 ve skupině Quarrymen, kterou Lennon založil a jež se o dva roky později přejmenovala na Beatles. Již tehdy se začalo ukazovat, že mezi hlavní vlastnosti mladého McCartneyho patří ctižádost a pracovitost.
• S Beatles prodali asi pět set až šest set milionů alb a jsou nejprodávanější hudební uskupení na světě, jako sólový umělec prodal dalších sto milionů kopií. • Získal 21 cen Grammy – z toho dvanáctkrát jako člen Beatles, šestkrát jako sólový umělec, dvakrát jako člen Wings, jednou za spolupráci s jinými umělci. • V roce 1971 obdržel cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší filmovou píseň Let It Be (ze stejnojmenného dokumentu a také alba). • Dvakrát byl zvolen do rokenrolové síně slávy – jednou jako člen Beatles (1988), jednou jako sólový umělec (1999). • Jeho píseň Yesterday z roku 1965 se dočkala zhruba 2200 coververzí a je jednou z nejvíce nahrávaných písní jinými umělci. • Je autorem nebo spoluautorem 32 písní, které dosáhly vrcholu americké hitparády Billboard Hot 100. • Je držitelem Řádu britského impéria, společně s ostatními členy Beatles. • V roce 1997 byl povýšen královnou Alžbětou II. do rytířského stavu. |
Nejvíce chtěl z kapely koncertovat, což mu zůstalo po celou jeho kariéru, a také nejvíce tlačil své spoluhráče ke psaní vlastních písní. A to také začali s Johnem dělat.
Pod značkou Lennon – McCartney vznikly zhruba tři stovky písní, faktem ale je, že skutečně společné dílo vznikalo jen v prvních letech Beatles. Později už skládali sami, nicméně písně stále podepisovali oběma jmény – každý z legendární poloviny autorského dua však měl vždy právo veta. Už v dobách Beatles se ale začal projevovat výrazný rozdíl v inspiraci.
Zatímco Paul inklinoval k optimističtějším romantickým melodickým baladám a muzikálovým melodiím, John byl ostřejší rocker až experimentátor se sociálními a chmurnějšími texty. První rozpory v Beatles se objevily během nahrávání kultovního alba Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band v roce 1967. Tehdy se začala projevovat McCartneyho dominance, když složil větší část písní a zároveň si vymínil osobní kontrolu nad nahráváním.
Po smrti manažera Briana Epsteina nedlouho po vydání alba navíc převzal jeho roli a sna- žil se kapelu – která již živě nekoncertovala – přimět k větší činnosti.
Chtěl natočit film Magical Mystery Tour, ale nakonec se na něm podílel téměř sám. Byl také prvním z Beatles, kdo začal pracovat na ryze vlastním projektu, kterým byla hudba k filmu The Family Way z roku 1967. (O šest let později jej záliba ve filmu přivedla i k nabídce napsat titulní píseň bondovky Žít a nechat zemřít, napsal i hudbu k filmu Honorární konzul s Michaelem Cainem a v roce 1984 pak ke snímku Pozdravuj na Broad Street režiséra Petera Webba, za níž získal nominaci na Zlatý glóbus a cenu BAFTA).
V době počínajícího rozpadu Beatles se v roce 1968 potkal s Lindou Eastmanovou, kterou si o rok později vzal a strávil s ní třicet let. Měl s ní tři děti – Mary, Stellu a Jamese Louise – a adoptoval i její dceru z prvního manželství Heather.
Po rozpadu skupiny se snažil bourat mýty kolem fenoménu šedesátých let. „Říkal mi někdo: Ale Beatles přece nebyli vůbec materialističtí. To je obrovský omyl. S Johnem jsme si běžně sedli a řekli si doslova: Tak, a teď napíšeme něco, co nám vydělá na bazén,“ prohlásil později v jednom z rozhovorů McCartney.
Linda McCartneyová se v roce 1971 stala i zakládající a trvalou členkou nové McCartneyho kapely Wings. Skupina během deseti let vydala osm alb, z nichž pět dosáhla na první příčku hitparád v Británii či USA (případně v obou zemích najednou) a zbylá tři byla nejhůře šestá. Jedním z nejúspěšnějších singlů byl Mull of Kintyre, který se se svými dvěma miliony kopií stal jedním z nejprodávanějších singlů v Británii vůbec.
Na počátku roku 1980 se ale Paul i přes svou lásku ke koncertování na téměř deset let s pódii rozloučil, což znamenalo i konec Wings. Důvodem byl nejen incident v Japonsku, kdy jej na počátku roku 1980 zatkli kvůli drogám a tamní turné Wings bylo zrušeno, ale i vražda souputníka Lennona v prosinci téhož roku. K rozpadu Wings navíc stejně jako u Beatles přispěl i McCartneyho perfekcionalismus – k nevůli spoluhráčů nahrával jejich party, a když bylo třeba, vyhodil z kapely i členy, kteří se nelíbili vydavateli.
Album McCartney II z roku 1980 tak nahrál zcela sám, což mimo jiné znamenalo i příklon k elektronice a syntezátorům. Vycvičil se tím ve zdatného multiinstrumentalistu, který hrál nejen na basu, kytaru či klavír, ale i na bicí a další nástroje. I v devadesátých letech sklízel úspěchy, například s hitem Hope of Deliverence z roku 1993 či o čtyři roky později s albem Flaming Pie, které se v britském i americkém žebříčku vyšplhalo na druhou pozici.
Tehdy se také začal věnovat i vážné hudbě. Jeho Liverpoolské oratorium (1991) ani Standing Stone (1998) a další ale nebyly přijaty s velkým nadšením. Tragédií bylo úmrtí jeho ženy Lindy. V roce 1998 zemřela stejně jako Paulova matka na rakovinu prsu. McCartney svou ženu velmi miloval a jak s oblibou říkal, kromě devítidenního vězení v Japonsku s ní během letitého vztahu strávil každý den a noc.
Linda jej přitom ovlivnila i ve společenském životě – stal se vegetariánem, bojoval stejně jako jeho žena za práva zvířat a jejich ochranu, angažoval se v hnutí proti nášlapným minám. Nicméně se v roce 2002 oženil podruhé, a to s modelkou Heather Millsovou, která mu v říjnu 2003 porodila dceru Beatrice Milly. Nedlouho poté se ale s Heather rozvedl. Před šesti lety se oženil potřetí, a to s Nancy Shevellovou. Všestranný talent využil McCartney i jinde.
Začal malovat a měl i výstavu obrazů (z nichž jeden se jmenoval Zvracející Bowie), natáčel experimentální filmy jako například devítiminutový snímek o skupině Grateful Dead, psal básně a dokonce navrhl i sérii poš- tovních známek pro ostrov Isle of Man. Nové písničky už nyní McCartney moc netvoří.
Dvě poslední autorská alba pocházejí z let 2007 a 2013. Stále však koncertuje, a tak jej mohli loni po dvanácti letech vidět opět i příznivci v Praze. Živelný koncert v O2 areně přitom sedmnácti tisícům přítomných ukázal, že sir Paul je stále v dobré kondici a jeho fanoušci se od něj mohou ještě bezpochyby ledasčeho dočkat.
| Narodil se 18. června 1942 v Liverpoolu ve Velké Británii. Střední školu Liverpool Institute nedokončil. Členem skupiny Quarrymen (předchůdce Beatles) se stal v roce 1957, jméno Beatles přijala kapela v roce 1960. Beatles opustil v roce 1970. V letech 1971 až 1981 měl skupinu Wings, poté vystupoval jako sólový umělec s často se měnící doprovodnou kapelou. Je potřetí ženatý, má pět dětí. |
