Nadšenec chce za 20 let postavit Enterprise ze Star Treku

Jeden vesmírný nadšenec velmi detailně propracoval stavbu vesmírného plavidla, které má být kopií slavné lodi Enterprise z kultovního seriálu Star Trek.

Zmínka o stavbě lodi, která by měla jako z oka vypadnout vesmírné lodi Enterprise ze seriálu Star Trek, se pravděpodobně jako první objevila na známém fóru Nasaspaceflight v příspěvku uživatele BTE-Dan. Ještě dříve, než se rozvinula diskuse, bylo vlákno zablokováno s tím, že na fóru se řeší skutečná kosmonautika a nikoliv sci-fi.

Nápad na stavbu vesmírného plavidla si už ale začal žít vlastním životem a web autora nápadu začal kolabovat pod náporem návštěvníků. Nutno říci, že se nejedná o výkřik do tmy, ale o velmi propracovanou diskusi o stavbě kopie slavného vesmírného plavidla. Kdybychom nehovořili o obří kosmické lodi ale třeba o nepilotované sondě, sklidil by autor nejspíše pochvalu za kvalitní studii proveditelnosti.

Zatímco Enterprise brázdila Galaxii a pohybovala se snad i nadsvětelnou rychlostí (fanoušci Star Treku mě případně opraví), její kopie by měla tak maximálně brázdit Sluneční soustavu a to ještě jen její vnitřní část. Za 90 dní by měla loď urazit vzdálenost k Marsu, za tři dny k Měsíci. Dalšími cíli by mohl být Jupiterův měsíc Europa, planetky nebo Venuše (co tam?).

Na rozdíl od raketoplánů či dokonce Sojuzů by nemělo jít o žádného drobečka. Loď s pracovním názvem Gen1 by měla mít na délku plných 960 metrů, což je mimochodem asi 9× více, než má Mezinárodní kosmická stanice.

Uměla gravitace a iontový motor

Hlavní částí by měl být talíř o průměru 560 metrů, v jehož útrobách bude uměle navozena gravitace srovnatelná s tou pozemskou. To by mělo usnadnit nejen práci a pohyb uvnitř lodi, ale také umožnit delší toulky vesmírem.

Pod kapotou má mít Enterprise iontový motor poháněný 1,5 GW jaderným reaktorem. Menší reaktory pak budou sloužit jako zdroj energie pro potřeby samotné lodě.

Autor nápadu se domnívá, že již dnes máme dostupné technologie, abychom podobnou loď postavili. Podle jeho návrhu by Gen1 nebyla posledním exemplářem. Každá generace by zhruba jednou za 30 let postavila novou loď, která by samozřejmě byla vždy lepší, než její předchůdce. Nutno říct, že podobný postup je snad snem každého kosmonautického odborníka. Pokud bychom zde měli jeden koncept vesmírné lodi, který by se průběžně rozvíjel, pak by to bylo mnohem efektivnější a do budoucna i levnější, než neustálé změny koncepcí v závislosti na tom, kdo zrovna sedí v Bílém domě, i když koncepční kejkle předvádí všechny vesmírné agentury.

Je ale podobná loď vůbec postavitelná na základě současných poznatků? Čistě z teoretického hlediska nejspíše ano. Například iontový motor, jakkoliv může znít futuristicky, je již běžnou věcí. Již koncem 90. let odstartovala do vesmíru americká sonda Deep Space 1, která sloužila právě k testům iontového motoru. Stejný pohon a podobný úkol měla i evropská sonda Smart 1 pro výzkum Měsíce. První sondou, která má iontový pohon a přitom slouží výhradně k vědeckým a ne jen technickým účelům, je Dawn. Ten momentálně zkoumá planetku Vesta a brzy se vydá k planetce Ceres.

Problémy skutečné Enterprise spíše než v teoretické rovině leží v rovině praktické. Jednak není úplně zřejmé kdo (a zda vůbec) by na stavbu vynaložil potřebný bilion dolarů a následně jsou zde zejména dva další problémy.

V první řadě má na palubě lodi pobývat až 1000 lidí. To je sice zajímavé, ale s podobně vysokými počty lidí ve vesmíru nemáme žádné zkušenosti a zcela nepochybně je během dvaceti let nezískáme. Současně v jeden okamžik a na jednom místě bylo na oběžné dráze vždy maximálně něco mezi 10 až 20 lidmi – 1000 je už přece jen trochu jiná liga.

Druhým problémem je stavba takto velké lodi. Autor sám logicky počítá se stavbou na oběžné dráze. Je ovšem otázka, jak to prakticky udělat. Také zde nám totiž chybí jakékoliv zkušenosti. Jistě, stavěli jsme na oběžné dráze orbitální stanice, ale ty se vždy sestávaly z modulů. Měli jsme k dispozici raketoplán a i tak to byl v případě Mezinárodní kosmické stanice drahý a časově náročný počin.

Enterprise již existuje

Skutečný vesmírný koráb Enterprise existuje. Ke konci 70. let tak byl pokřtěn jeden z raketoplánů, který se ovšem do vesmíru nikdy nepodíval a sloužil jen k testům v atmosféře. Větší štěstí měly jiné názvy lodí a vesmírných komplexů, které se také objevili v seriálu Star Trek. Sondu Deep Space jsme už zmínili a sondy Voyager asi není nutné příliš představovat.

Raketoplán Enterprise nad New Yorkem při přepravě do muzeaZdroj: Wikipedia