Roman Filip: Podvody s ojetinami nejsou dodnes pojmenovány

„Zloději aut ročně v Česku napáchají škody za 2,3 miliardy korun,“ říká Petra Štumpfová ze společnosti Cebia. Přetáčením tachometrů vzniknou škody třikrát větší – podle zjištění Cebia asi 6,6 miliardy.

„Zloději aut ročně v Česku napáchají škody za 2,3 miliardy korun,“ říká Petra Štumpfová ze společnosti Cebia. Přetáčením tachometrů vzniknou škody třikrát větší – podle zjištění Cebia asi 6,6 miliardy. Zdroj: reprofoto

Roman Filip působí na pozici vedoucího programu Das Welt Auto. V rozhovoru pro AutoRevue kromě jiného popsal i hlavní nešvary, které se v Česku dějí při prodeji ojetých vozů.

AR: Lze vypozorovat nějaké trendy v prodeji ojetých vozů u nás?

Vyjdu hlavně z naší zkušenosti, to znamená z toho, co se děje v síti autorizovaných prodejců VW, Audi, SEAT, kteří nabízejí zároveň i ojeté vozy. U nás je to tak, že se pozornost zákazníků obrací stále více k lépe vybavenějším, kvalitnějším vozům. Zákazníci jsou ochotni vydat větší finanční obnos, pokud se přesvědčí o kvalitě vozu a o výhodnosti koupě.

AR: Jaká je průměrná cena vozů, které prodáváte?

Průměrná cena vozů, které prodáváme, asi nemá dobrou vypovídací schopnost, protože máme v nabídce levnější vozy Škoda, Seat, VW, ale tak dražší vozy Audi. Ale přesto tu cenu zmíním, u nás je 330 tisíc korun včetně DPH. Je dost vysoká.

Roman FilipRoman Filip|Autorevue.czRoman Filip

AR: Stoupá skokově, nebo postupně?

Je to velmi pozvolné. A vše ještě zbrzdila finanční krize. Během krize zůstatkové ceny ojetých vozů klesaly z důvodu poklesu cen nových vozů – třeba v roce 2009 o jedno procento měsíčně. Za celkový rok tak spadly o 12 procent.

AR: Prodej ojetin tedy funguje jako přesný barometr ekonomické situace?

Je to tak. O samotném prodeji v rámci ČR máme málo informací, ministerstvo dopravy neposkytuje informace o přeregistracích vozidel. Jediná statistika, kterou zveřejňuje, jsou čísla o dovozu ojetých vozů a jejich první registraci v ČR. A toto číslo v období před krizí bylo přibližně 260 tisíc ročně dovezených ojetých vozů. Vloni to číslo bylo o polovinu nižší. Přes 130 tisíc.

AR: Velký zájem je dnes o SUV?

Určitě. Zájem o tyto vozy se v segmentu ojetých vozů projevil se zhruba tříletým zpožděním, oproti boomu, který SUV zažil u nových vozů. Souvisí to s výměnou vozů. S tím, kdy se tyto vozy dostávají na trh. Na trhu ojetých vozů jich je zatím málo a zájem o ně je velký. Ceny jsou tudíž vyšší. Třeba u nás Tiguan s automatickou převodovkou a pohonem všech čtyř kol je nedostatkové zboží.

AR: Kdy se hlad po nich nasytí?

Podle statistiky v ČR jezdí 4,5 milionu vozů, jejich průměrné stáří je zhruba třináct a půl roku. Lidé vyměňují vozy pozdě. V Čechách pořád není auto běžné spotřební zboží. Byť je čím dále tím dostupnější a čím dále více lidí si může dovolit koupit lepší auto. Ale myslím si, že do tří let se v segmentu SUV vyrovná nabídka s poptávkou.

AR: Jaká je situace v okolních zemích?

Moje informace jsou omezené na německý a rakouský trh, kde velmi často obměňují auta už po roce. K tomu přispívá jednak jejich vyšší kupní síla a dále i dostupnější finanční produkty leasingových společností. Nabízejí je za daleko výhodnějších podmínek než u nás. V Německu nebo v Rakousku je větší konkurence mezi bankami, potažmo leasingovými společnostmi. Úročení není takové a lidé si tak mohou dovolit vyměňovat auta nejpozději po třech letech. A navíc jsou paradoxně ojeté vozy od nich kvalitnější. Němci totiž mají vztah k majetku. Více se o své vozy starají. Lze říci, že jezdí s každou drobností do servisu.

AR: U nás to tak bylo dříve také. Hlavně podnikatelé obměňovali vozy dříve, po třech letech…

To je pravda. Jenže poslední krize donutila podnikatele nechat si vozy déle. K delší obměně přispěla i legislativa. To má za důsledek, že kvalitních mladších vozů je nyní na trhu nedostatek.

AR: Platí, že čím levnější auto si člověk koupí, tím později ho vymění?

Řekl bych, že ano. Souvisí to i s poklesem zůstatkových cen nových vozů. Jejich ceny klesají. Neustále se objevují nějaké akční nabídky. Nové vozy dostávají vyšší výbavu za mnohem za příznivé ceny. Přitom ty ojeté vozy jsou pořád technicky na výši. Když to vztáhnu na vozy našeho koncernu, ty jsou velmi kvalitně zpracovány. Vydrží mnoho let bez finančně náročné opravy. V nabídce jsme měli například VW Transportery s půl milionem kilometrů, bez větších výměn. To je i důvod, proč se k nám skoro vůbec užitkové vozy nedostávají do bazarů nebo do našich prodejen ojetých vozů. Lidé, co je vlastní, je prodají ve finále někomu jinému sami, třeba za symbolickou částku.

AR: Trhu stále dominují škodovky?

Tuzemský výrobce s významným podílem na trhu má tradičně největší zastoupení i v prodeji ojetých vozů. Nejoblíbenější zůstává Škoda Octavie. Hodně populární byla jednička, ve své době byla, řekněme, technicky jednoduchý vůz. To znamená, že i po letech je jeho údržba velmi snadná a nenákladná. Žádaná je i dvojka Octavie.

AR: Kdy se láme zájem o ojeté vozy? Kolik kilometrů musí mít najeto?

Zákazníci preferují nižší nájezd kilometrů, do 150 tisíc kilometrů, při pravidelné údržbě. Situaci ale ovlivnila krize, jak jsem již řekl. Firmy si začaly nechávat vozy i po doplacení leasingu. Pozdržely obměnu vozového parku, nedaly je na trh s ojetými vozy se 150 tisíci najetými kilometry, ale až se 190-200 tisíci. A na to si zákazníci pořád ještě nezvykli, že by mohli koupit takto ojetý vůz.

AR: A co se týká věku vozidla?

Nejžádanější jsou auta do 5 let stáří do 150 tisíc kilometrů. Poté cena začíná strmě klesat. Cena se vyrovnává až pak kolem sedmi osmi let staří vozu.

AR: Co si myslíte o prodeji ojetých vozů u nás? O stáčených tachometrech?

Než jsem nastoupil do této funkce, tak jsem vůbec netušil, jak drsné to leckdy je. Do té doby jsem představoval, že stáčení tachometrů je jen „kosmetické“. Představoval jsem si, že se stáčí tak o 30 tisíc kilometrů. Třeba auto, které má najeto 120 000 a musí se na něm udělat rozvody, „upraví“ na 90 tisíc kilometrů. Pak si ale jeden můj známý koupil ojetého Golfa dovezeného z Německa. Papírově měl najeto 130 tisíc kilometrů. Říkal, že je ve velmi pěkném stavu, že ho koupil za dobré peníze. Ale prostě neměli možnost si ho nějakým způsobem dříve prověřit. Že to byla výjimečná příležitost. Já jsem pak v našich interních systémech zjistil, že vůz měl už rok před prodejem mému známému najeto 260 tisíc kilometrů!

AR: Proč u nás pořád panuje na trhu s ojetinami taková džungle? Vždyť už se na to poukazuje takovou dobu…

Podvody s ojetinami nejsou dodnes legislativně uchopeny a pojmenovány. Účastnili jsme se nějakého připomínkového řízení u posledního legislativního návrhu, podle něhož by se třeba omlazení vozu mělo stát trestným činem. Ale bohužel úprava zákona nebyla přijata, neprošlo to parlamentem.

AudiAudi|Autorevue.czVozy Audi patří i na trhu s ojetými auty mezi dražší

AR: Poslanci nepochopili vážnost situace?

Upřímně řečeno nevím. U toho je totiž hlavní problém s dokazováním. Je třeba chytit toho člověka při činu. A to je nereálné. Ten fenomén ale dosáhl už i na západ od našich hranic. Před pěti šesti lety platilo, že dovezené auto z Německa je bezpečné auto. Teď tam ale určitá skupina autobazarů zjistila, že by na tom mohli vydělávat. A vozy k nám ze zahraničí už přijíždějí se stočeným tachometrem.

AR: A Němci s tím nebojují?

Oni problém nemají. Většina ojetých vozů z Německa, které jsou starší pěti let, se vyveze. Na východ od jejich hranic. A jak se plní trhy, postupují směrem na východ stále dále. U autorizovaného německého prodejce ojetých vozů zjistíte, že on si ponechá to zboží do pěti let stáří. Zbytek prodá nezávislým autobazarům. V podstatě už ho nezajímá osud toho vozidla.

AR: Jak z toho ven?

Měla by se otevřít informace o vozidlech. Zajímavý je projekt pana Pajera a firmy Cebia. Sbírají v servisech VIN karoserie, stav tachometru a datum. Z toho se pak dělá křivka, kolik toho vozidlo najelo. Kdyby se takové informace sbíraly i na stanicích technické kontroly, tak by to situaci jen prospělo. Kdyby si dal stát práci takovou databázi vytvořit. Už to by ztížilo možnosti k podvádění. Vždyť ta auta jezdí neustále na STK. Zhoršily by se tedy podmínky pro manipulaci s tachometrem.

Roman Filip

V oblasti automobilového průmyslu působí od roku 1992, kdy nastoupil do společnosti Škoda Auto v divizi Import Praha. Od roku 1998 pracoval v oddělení finance a controling ve společnosti Import Volkswagen Group. Zde působil tři roky jako projektový manažer. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor zahraniční obchod. Dále úspěšně ukončil studia na IPFM, studijní obor MBA. Na pozici vedoucího programu Das Welt Auto (dříve auto-plus) působí od roku 2009.