I starý kontinent slibuje zažít výjimečné okamžiky. V Evropě můžete prožít aktivní dovolenou plnou dobrodružství, ať už máte raději kolo, raft, loď nebo třeba draka.
1. Mezi žraloky a kytovci
Azory (potápění)
Hltáte podmořské dokumenty v televizi a rádi byste se přesvědčili na vlastní oči, jestli je to i ve skutečnosti taková nádhera? Vydejte se do „nejvzdálenějšího regionu“ Evropské unie – na Azorské ostrovy, které jsou dvě hodiny cesty letadlem od Lisabonu.
Kde jinde v Evropě můžete pod vodou proplouvat mezi mantami, lidumilnými žraloky, hejny tuňáků a dalšími exotickými rybami? Že jste zatím maximálně šnorchlovali? Potápět se můžete naučit přímo na Azorech, kurzy pořádají i cestovky z Prahy.
Ale pokud máte jen trochu strach, zaplaťte si klidně nejdřív zkušební ponor v Česku ve sladké vodě bazénu. Teorii a bazénová cvičení zvládnete v Česku za dva víkendy, oprávnění k samostatnému potápění do hloubky osmnáct metrů (OWD) nejméně za pět dnů. Rájem pro potápěče je na Azorech Princess Alice, kam vás budou muset místní přiblížit člunem (83,3 km jihozápadně od ostrova Faial).
Výlet stojí za to nejen kvůli místnímu bohatému podmořskému životu. Po cestě na nejvzdálenější potápěčskou výspu Azorských ostrovů si zároveň dosyta užijete „velrybí safari“, neboť zde žije celých 80 procent druhů kytovců vyskytujících se na zeměkouli. Příjemná je též teplota vody, která se po celý rok drží něco nad 20 °C.
2. Alpská zvěř a válečná historie
Trentino (horská kola)
Horský region posetý stovkami jezer a jezírek – to je italské Trentino. Každý si tu najde něco, životní styl horalů v alpských vesnicích se doplňuje s téměř středomořským způsobem života u Gardského jezera (Lago di Garda). Navíc jde o oblast ideální na aktivní dovolenou – v zimě sem míří milovníci lyží a v létě kol, je jedno, jestli jsou to profesionální cyklisté či prázdninoví bikeři.
Značené cyklostezky asi nejoblíbenější oblasti Brenta Bike měří 171 km („černý“ okruh Expert), ale můžete zvolit pohodovější variantu Country se 136 km. Při návštěvě místního přírodního parku ale radíme na chvíli sesednout z kola a držet se profesionálního průvodce. S ním máte totiž největší šanci zahlédnout některého ze zdejších obyvatel. Symbolem parku je medvěd hnědý, ale žije tu řada dalších zástupců původní alpské fauny – jeleni, srnci, kamzíci, orli i tetřevi. Trentino je pro cyklisty opravdu oblastí zaslíbenou.
V horách je několik okruhů a na některé z nich vám nebude stačit ani prodloužený víkend. My doporučujeme Mountain & Garda či stokilometrový Dei Forti po starých vojenských cestách a stezkách pro dobytek, kolem zákopů a pevností z první světové války.
3. V Napoleonových stopách
Korsika (treking)
Rádi poznáváte svět pěšky s batohem na zádech? V tom případě doporučujeme vyrazit do Napoleonova rodiště, na Korsiku. Od severu k jihu se na tomto „pohoří v moři“ táhne masiv s několika dvoutisícovkami. Skoro 40 procent ostrova bylo vyhlášeno v roce 1972 za přírodní park. Jeho nejzajímavější místa spojuje 200 km dlouhá stezka Sentier de Grande Randonnée de la Corse rozdělená do 15 úseků, které přejdete za den (uvádí se 5–10 hodin chůze) a na jejichž konci vás vždy čeká chata k přespání (refuge). U těchto útulen je možnost stanování včetně základního zázemí (WC, sprchy). Jinak nečekejte žádný komfort – v chatě můžete přespat (dobrovolný obnos se hází do kasičky), základní výbavu představují kamna a plynový vařič.
Stejně tak se musíte při pěších túrách spolehnout na vlastní zásoby, které lze doplnit u některých salaší (bergerie), kde seženete místní sýr a sklenku vína. Při plánování trasy hleďte nejen na její délku, ale i na barvu, kterou je značena (stejně jako na sjezdovkách – nejsnazší je trasa modrá, nejtěžší černá, na „černou dvojku“ už byste měli být vybaveni základní horolezeckou technikou, a pokud trpíte závratěmi, raději se jí vyhněte).
4. Do přírodního parku lodí
Kornati (jachting)
Legenda praví, že tato bílá skaliska do moře rozházel Bůh. A když poprvé zahlédnete chorvatské souostroví Kornati, dáte jí za pravdu, ten pohled v sobě má něco nadpozemského. Pro suchozemce má však poznávání místních krás jeden háček – potřebujete k němu loď. Nejčastěji sem tudíž míří milovníci jachtingu. (Mimochodem, věděli jste, že 95 procent českých jachet kotví právě v Chorvatsku?) Nevadí ani to, že zde od roku 1980, kdy bylo souostroví vyhlášeno za národní park, vládnou přísná pravidla v lecčems turistům nepřející. Z pláže byste si neměli odnést ani oblázek na památku.
Také tu platí zákaz rybolovu, sběru mušlí nebo rozdělávání ohně. Kempovat ale muset nebudete. Na největším ostrově Kornat si můžete dokonce pronajmout celý dům. I když tak trochu „skautské“ podmínky tu jsou. Vody je kolem sice spousta, avšak tu pitnou si budete muset dovézt z pevniny. Elektřinu na ostrovech zajišťují agregáty. Menší čtyřlůžkovou jachtu si v Marina Kornati na týden půjčíte už za méně než 1000 eur. Tím ale základní výdaje nekončí. Platí se též za vjezd do národního parku – nejnižší vstupenka za plavidlo do 11 metrů stojí 150 kun.
5. Na laně do propasti
Sierra de Guara (canyoning)
Canyoning kombinuje slaňování a lezení s horskou turistikou, případně plaváním. Jak už název napovídá, jde o přechod kaňonu. Nejdůležitější je pro kaňonisty znalost jisticích a lanových technik, které jsou však odlišné od těch horolezeckých, proto, pokud vás tento sport zajímá, byste se měli nechat vést akreditovaným profesionálem, ač jste jinak v horách jako doma. I výbava na canyoning se překvapivě dost liší – jiné je lano i sedák na slaňování. Vzhledem k tomu, že se často slaňují vodopády, běžnou součástí výbavy je i neopren.
A kam doporučujeme příznivcům canyoningu v létě vyjet? Kam jinam, než do oblasti Sierra de Guara ve španělské Aragonii, jež se může pochlubit stovkou kaňonů. Zároveň jde o jednu z kolébek tohoto adrenalinového sportu, turisté si tu najímali profesionální průvodce už od roku 1978. Vzhledem k rozmanitosti místního terénu si tu mohou nechat rozproudit adrenalin doslova všichni – od rodin s dětmi až po trénované sportovce. Jednodenní sestup s průvodcem vás přijde na 55 eur, avšak můžete si zaplatit i týden canyoningu, a to od 245 eur.
6. Tam, kde proud řeky syčí
řeka Sjoa (rafting)
Rafting má v Česku dlouhou tradici. Už v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se čeští dobrodruzi vydávali splouvat nebezpečné zahraniční řeky. My se na raftech podíváme do Norska. Spousta křišťálové vody, peřeje, které nekončí, nádherná příroda kolem – krátké norské léto je pro rafting prostě ideální.
Zvlášť nejznámější norská řeka Sjoa (Třpytivá), která pramení v nejvyšším pohoří Jotunheimen (Domov obrů). Nejprve sice posbírá ledovcové prameny a zřítí se dolů z náhorních plošin, ale pak se v Heidalském údolí zklidní (nebojte, dravá pořád zůstává) a vy můžete se svým raftem nastoupit a užít si nezapomenutelný adrenalinový zážitek.
Pokud by vám však Sjoa nestačila, stačí poměrně krátké přejezdy a můžete ochutnat několik norských řek – Femundselva, Trisilellva, Atna, Folle, Driva, Rauma, Vallduselva, Otta... Jejich náročnost je od té téměř začátečnické WW2 až po adrenalinovou WW4, kdy je splavíte už za pár hodin.
7. Závod s větrem
Hel (kiteboarding)
Kiting (tedy ježdění na vodě na prkně, kdy je jezdec tažen silou větru díky drakovi, kterého řídí) provozují adrenalinoví nadšenci i poklidní manažeři z kanceláří. Na víkend (ale i na delší dobu) je nejoblíbenější lokalitou pro našince nejmladší část Polska – Helská kosa na jižním pobřeží Baltského moře, od nějž odděluje Pucký záliv. Začíná na Kašubském pobřeží u severopolského města Władysławowo, kde je její šířka asi 300 metrů a táhne se východním směrem v délce pětatřiceti kilometrů.
A proč je to lokalita kitery tak vyhledávaná? Z jedné strany mohou svůj souboj s vlnami a větrem v klidnějších vodách Puckého zálivu zkoušet začátečníci a z druhé, na volném moři, mohou své síly s živly měřit i pokročilí kiteři. Skvěle se tu startuje z písečných pláží pozvolna se svažujících do vody, voda po pás je ideální hloubka i pro trénink složitějších triků.
Pro kitery je však ještě víc než voda důležitý vítr. Stabilní vítr na Helu často fouká na západ a na severo- a jihozápad. Na kosu můžete doplout z Gdaňska či Gdyně lodí, dojet vlakem a vede sem též silnice číslo 216 (brzy povede i dálnice A1).
