Biologové poprvé potvrdili, že by mohlo být možné přenášet paměť mezi živočichy stejného druhu, v kontrétním případě mořského plže.
Lékaři již dlouhá léta pracují s čímsi, čemu říkají engram. Označují tak koncept paměťové stopy, přesněji neurologický mechanismus, prostřednictvím kterého se v paměti uchovává informace. Výzkumníci z University of California nyní prokázali, že s touto pamětí dokážou manipulovat a že ji lze dokonce transplantovat.
Biologové experimentovali se zejem kalifornským, což je druh mořského plže. Vybraným jedincům ve dvacetiminutových intervalech uštědřili pět elektrických šoků, což další den ještě zopakovali. Takto trénovaní plži se později po každém dalším šoku stáhli do obranné pozice, a to na plných padesát sekund. Nezkušení jedinci z porovnávací skupiny dokázali tuto pozici udržet jen sekundu.
V dalším kroku vědci oběma skupinám slimáků odebrali vzorek ribonukleové kyseliny (RNA) a její molekulu vpravili do netrénovaných jedinců. Další vývoj biology šokoval: plži, kteří získali RNA od svých trénovaných kolegů, se po elektrickém šoku stahovali do obranné pozice v průměru na čtyřicet sekund, ti s netrénovanou RNA zůstali u obvyklé jedné sekundy.
Zajímáte se o trendy v oblasti zdravotnictví a medicíny? Právě vychází magazín E15 Premium Jak žít 120 let. K dostání v síti trafik Geco a Relay, objednat jej můžete i zde >>>
„Je to jako přenos paměti,“ uvedl na webu univerzity vedoucí výzkumu David Glanzman. Vědci dále netrénovaným slimákům odebrali senzorické nervové buňky a k nim přidávali RNA. Neurony, na které působila ta trénovaná, vykazovaly vyšší vzrušivost než ty, na něž působila netrénovaná RNA.
Glanzmanův objev naznačuje, že paměť by mohla být uložena v samotných neuronech, nikoli, jak se lékaři většinově domnívají, v nervových synapsích. Ve výzkumu uložení paměti je nicméně stále mnoho neznámých faktorů. Vědci doufají, že pochopení zmíněných procesů by jim mohlo pomoci s léčbou pacientů, kteří ztratili paměť, nebo pomohlo mírnit následky psychologických traumat.
