Všechny prezidentovy ženy aneb Vše, co by jeden raději nevěděl o Françoisi Hollandovi

Francois Hollande

Francois Hollande Zdroj: Profimedia.cz

Vítězný François Hollande prostrčil hlavu stahovací stříškou černého Citroënu, řídnoucí odbarvené vlasy nedůstojně pleskající v dešti, prkenně kynul svým voličům. V čele pompézního inauguračního doprovodu vypadal spíš jako oplácaný idiot z populární komedie než čerstvě jmenovaný francouzský prezident.

Socialista Hollande si totiž od první hodiny prosadil, že on bude za každou cenu neokázalý, bude „Monsieur Normal“, jak slíbil voličům. Pan Normální měl být opak všeho, čím francouzským voličům vadil Nicolas Sarkozy.

Hollande ve své volební kampani vystupoval jako skromný politik, kterého od budování republiky nebudou zdržovat nepředvídatelné manželky, natož kamarádšoft s francouzskými průmyslníky. Hned na prvním zasedání vládního kabinetu François Hollande nechal svého premiéra vyhlásit třetinové snížení platu všech přítomných. Nechal je rovněž podepsat, že každou služební cestu kratší než tři hodiny absolvují vlakem, jejich ministerské vozy od toho dne začnou zastavovat na červenou a členové vlády odevzdají každý dar v hodnotě vyšší než sto padesát eur. Francouzská vláda si demonstrativně utáhla řemen, aby na vlastní kůži pocítila krizi sužující většinu Francouzů. Podnikatele Hollande vyděsil 75procentní milionářskou daní.

Zatímco okouzlení voliči se snažili zorientovat v socialistických novinkách, sotva po měsíci Hollandova vládnutí první dáma Francie Valérie Trierweilerová v nepřekonatelném návalu žárlivosti poslala neblahou textovou zprávu. Vzdor prezidentovi, který v rozhlase vyjádřil v nadcházejících místních volbách podporu Ségolene Royalové, své předešlé partnerce, mimochodem i socialistické kandidátce na prezidentku ve volbách v roce 2007, Valérie se veřejně postavila za jejího politického oponenta. Všechny čtyři dospělé děti Hollanda a Royalové od té chvilky odmítly jakoukoliv komunikaci s prezidentovou partnerkou a ona sama rok nato připustila, že touto pošetilou textovkou spustila řetěz událostí, na jejímž konci bylo její potupné vykázání z oslepivě zlacených komnat Elysejského paláce. Ale nepředbíhejme.

Hollande potkal krásnou Ségolene Royalovou v sedmdesátých letech na prestižní École nationale d’administration. Zapálení socialisté se zhlédli v legendárním páru Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoir a po jejich vzoru manželství vyloučili coby buržoazní instituci. Svatba nebyla, ale pár se rafinovaně veřejnosti prezentoval jako okouzlující rodina. V 80. letech nebylo zvykem pro politiky ukazovat své soukromí, ale Hollande a Royalová si domů pozvali Paris Match a fotografováni se svými čtyřmi dětmi se stali nejviditelnějším párem francouzské politiky.

Francois Hollande a Ségolène RoyalováFrancois Hollande a Ségolène Royalová | Profimedia.cz

Start měla silnější Royalová. Už v roce 1992 se stala ministryní. Mezi dvojicí rostlo napětí, protože jak Ségolene, tak François byli zapáleni pro stejný – ovšem nikoli společný – cíl. On se bez ohledu na pomalý rozjezd hodlal stát prezidentem Francie, ona byla na nejlepší cestě zapsat se do historie coby první francouzská prezidentka.

PR milenka

Bez ohledu na to, jak úporně se udržuje, krása dámy v klimakteriu je nejlépe uchovaná v paměti jejích dávných obdivovatelů. Ti, co znali mladou novinářku Valérii Trierweilerovou, si vybavují, jak i ti nejvytíženější ministři ochotně vyprazdňovali okýnka v diáři, jenom aby ji mohli pozvat na oběd. Tehdejší reportérka Paris Match nebyla příliš zvídavá, ale její články měly úspěch, protože krásou omámení politici byli sdílní. Jelikož měla na starosti hlavouny ze socialistické strany, Valérie se spřátelila jak s Hollandem, tak s Royalovou. Mladá matka Ségolene ji dokonce v roce 1992 pozvala, ať si ji exkluzivně vyzpovídá těsně po porodu čtvrtého dítěte. Před dvaceti lety byl Hollande pikantní Valérií uhranutý. Časem ji pozval, ať ho coby novinářka doprovází na jeho cestách po Francii a v zahraničí.

Royalová si pak soupeřku pozvala na koberec a údajně jí řekla: „Já mám čtyři děti, ty máš tři. Dej si pozor!“

Valérie se nestala jenom Hollandovou milenkou. Proměnila se v jeho tajnou PR důstojnici. Psala o „prezidentských“ kvalitách Hollanda a politických nedostatcích Royalové. Šlo o letitou válku, jejímž účelem bylo vyřadit Royalovou ze hry o kandidaturu na prezidentskou funkci. V roce 2004 až 2006 se mezi Royalovou a Hollandem rozpoutal naprosto s nikým nesrovnatelný boj. Ani Hillary a Bill Clintonovi nikdy neusilovali o moc zároveň.

Senzační prázdniny

Když François oznámil matce svých čtyř dětí, že hodlá proti ní kandidovat, usadila ho, že kandidovat bude jenom ona, zatímco on jí bude dělat křoví. Ještě když byla Ségolene v pubertě, zažalovala vlastního otce, aby pomohla matce vymoci alimenty. Teď užaslému Hollandovi oznámila, že on udělá vše proto, aby se stala prezidentkou Francie. Jinak ona nejenom zveřejní, že ji léta podvádí s Valérií, ale podrobně doloží, jak ji celé roky jeho milenka špiní v tisku. Na stranu Ségolene se přidal jejich nejstarší syn Thomas a rodiče se nakonec dohodli, že zatímco Hollande se může dál scházet s reportérkou, na veřejnosti budou vystupovat nadále jako partneři.

Francois Hollande a Valérie TrierweilerováFrancois Hollande a Valérie Trierweilerová | Profimedia.cz

„Ségolene má jediný nedostatek, a tím je její partner,“ nechal se v televizi před volbami 2007 slyšet mluvčí Royalové a dostal od ní za to padáka. Nicméně i Ségolene si později trpce stěžovala, že jí Hollande ani nikdo jiný v socialistické straně nepomohl, spíše jí házeli klacky pod nohy. Royalová dokonce nevraživost partnera a soudruhů ze strany využila ve svůj prospěch. Kandidovala a po celé Francii vyzývala lidi: „Vstupte do socialistické strany, pak nemusíte volit panáky z ústředí. Zvolte mě a já prosadím vaše zájmy!“ Touto kampaní zvedla základnu členů socialistické strany o třetinu. Nakonec si tak kandidaturu za socialistickou stranu vybojovala, ale při televizní debatě se Sarkozym prohrála. Působila totiž jako někdo, kdo nemá páru o zahraniční politice.

Když Royalová prohrála, zároveň vyprovodila z domu Hollanda, ať si jde za svým štěstím. Valérie se pak tři roky rozváděla s manželem, a kromě Hollanda v té době coby milenka obšťastňovala i ministra, který byl právě u moci.

V roce 2011 byla rivalita Royalové a Hollanda pryč, v zákulisí se dohodli na vzájemné podpoře a dalším rodinném tahu na Elysejský palác. Objevila se fotografie, na které Hollande mrká na Royalovou a ta se červená. Trierweilerovou foto popíchlo, dokonce si stěžovala šéfredaktorovi novin, jak si mohl dovolit jej otisknout. „Valérie je žena mého života,“ chlácholil veřejně svou přítelkyni Hollande, což pro změnu ranilo matku jeho dětí. Novináři mezitím řešili neudržitelnost situace, kdy Valérie vystupuje najednou jako politická novinářka a zároveň jako Hollandova poradkyně.

A jako v každém dobrém seriálu, krátce předtím, než se Hollande nastěhoval do Elysejského paláce, na scéně se objeví nová hrdinka. Vlastní syn představí slibnému prezidentskému kandidátovi herečku Julii Gayetovou. Ta se od té doby nepřestane vyskytovat v Hollandově blízkosti a nejméně jednu tzv. služební cestu prezident proměnil v prázdniny s okouzlující blondýnkou.

Když Margaret That cherová slyšela o tom, že tři skleněné pyramidy, které Mitterrand nechal postavit před Louvrem, mají podle velikosti symbolizovat jeho, jeho milenku a jeho manželku, baronka odtušila: „Rozumím, je to takový typický Francouz.“

Krachem skončily ambice Ségolene Royalové stát se prezidentkou. Otec jejích dětí to dokázal. Ale za jakou cenu?Krachem skončily ambice Ségolene Royalové stát se prezidentkou. Otec jejích dětí to dokázal. Ale za jakou cenu? | Profimedia.cz

Když britská premiérka obědvala v Elysejském paláci, namíchla se, protože tehdejšímu prezidentovi Giscardovi d’Estaing servírovali polívku prvnímu. A když se životopisec Thatcherové Charles Moore na tuto situaci později dotyčného ptal, bývalý podnájemník Elysejského paláce mu vysvětlil, že nemínil anglickou dámu urazit. „Byla to záležitost protokolu. Prezident je hlava státu, britská premiérka pouze hlavou vlády. Musíte si pamatovat, že prezident je na úrovni panovníka.“

Jakmile je prezident vnímán coby panovník, pak útok na jeho osobu je útok na Francii, a tudíž jeho osobní život je záležitost státu. Navíc, jak Moore trefně podotýká, jedním z nepsaných privilegií panovníka je ničím neomezovaný sex. Hollandovo neštěstí není v tom, že se scházel s krásnou herečkou, ale že se na svých eskapádách nechal vyfotit na mopedu. Moped a panovník se nerýmují ani ve francouzštině. Není divu, že víra Francouzů v jejich republikovou monarchii upadá. Časopisu Closer, který zveřejnil milostné výlety prezidenta, se prodalo rekordních 700 tisíc výtisků.

Hollandovi je padesát devět let. Když bylo prezidentu Félixi Fauremu osmapadesát, stal se zatím jedinou hlavou státu, jež dodýchala v Elysejském paláci. V době smrti s ním byla v jeho pracovně, jíž se spravedlivě přezdívá zlatá, jeho třicetiletá milenka Marguerite Steinheilová. Pařížská smetánka na pohřbu žertovala, že se mu dostalo „la pompe funebre“, což se dá přeložit i jako pohřební vykouření. Steinheilová se stala notoricky známou později během soudního přelíčení spojeného s jiným mužem. Zatímco většina mužů přesvědčená její sladkou vizáží jí věřila na slovo, ženy její „divadélko“ prokoukly.

Ale zpátky k našemu příběhu. Ani o sto let později francouzské voličky zdrcenou a v nemocnici krátce hospitalizovanou Valérii nelitují. Veřejnosti byla dlouhodobě nesympatická svou brutální ambiciózností. Politické komentátory přesto konsternovalo, že poté, co prezident osmnácti slovy chladně ukončil svůj vztah s Trierweilerovou a nechal ji důsledně vymazat z webových stránek Elysejského paláce, Hollandova popularita mezi francouzskými voličkami vzrostla. O tom, že prezident má už dva roky milostný poměr s herečkou Julií Gayetovou, ví pařížská elita dlouho. Stejně jako o ní věděla Valérie Trierweilerová, která o Gayetové jenom nechtěla slyšet. Ráda si užívala komnat Elysejského paláce a pětičlenného personálu.

Francois Hollande s herečkou Julií GayetovouFrancois Hollande s herečkou Julií Gayetovou | Profimedia.cz

Dáma, která do ledna byla ve Francii tzv. první, nejspíše nepřehání, když líčí, že když se s ní Hollande rozešel, měla pocit, že se „zřítila z mrakodrapu“. Přes přátele a sdělovací prostředky prezidentovi vzkazovala, že je ochotná mu odpustit, když na dotěrné otázky novinářů odpoví, že nadále zůstává první dámou. Vůbec si nepřipouštěla, že by o to nestál. Nepřipouštěla si, že by si Hollande proslulý svou nerozhodností dovolil ji opustit. Byla nejen jeho partnerka, ale také PR manažerka, která rozvinula jeho koncept „Monsieur Normal“.

Mezitím v Londýně

Angličtí novináři dva týdny nebyli s to soustředit se na nic jiného než na nejnovější detaily nejzajímavějšího skandálu, jaký kdy z Elysejského paláce prosákl. Prezident, kterému kvůli jeho oplácanosti přezdívají pudink, tři krásné Francouzky, z nichž jedna je k mání na agenturních fotografiích v několika nahoře bez variantách! K tomu byt, do něhož prezident dojížděl na mopedu, patřil ženě, která bývala manželkou mafiána. Angličanům se z cizího skandálu sbíhaly sliny. A zatím šéf mobiliáře v Elysejském paláci byl nucen veřejně popírat, že by první dáma Valérie – když se dozvěděla, že bude zveřejněna fotografie Hollanda, jak na mopedu uhání za herečkou – roztřískala vázu, legendární Sevres porcelán z dob Ludvíka XIV., a tím způsobila škodu za dva a půl milionu eur. A časopis Closer vytiskl článek pod titulkem Škoda a následný úklid v Elysejském paláci za tři miliony eur.

Anglickým novinářům nevadí, když mají tupce ve vládě, ale musejí to být věrní, rodinně založení tupci. Z Blairovy vlády je znám příběh ministra, kterého donutili, aby opustil manželku s dětmi a narychlo se oženil s těhotnou milenkou, protože to bude líp vypadat v novinách.

Hollandův problém nespočívá v tom, že svými osobními skandály předčil Sarkozyho. On svými „normal“ zásahy nedokázal oživit ekonomiku, a tím pádem jen umocnil rozmrzelost Francouzů. Podle lednového výzkumu se do budoucnosti dívají s ještě menším optimismem než Iráčané nebo Afghánci. A akcie Citroënu, na kterém tak zarputile při inauguraci trval, teď po sto letech přecházejí do rukou Číňanů. A Sarkozy? V soukromí se musí smíchy otřásat, na veřejnosti ani nemukl. A zatímco důsledně mlčí, jeho preference každým měsícem stoupají. Už dnes je se svými čtyřiceti procenty nejoblíbenějším politikem ve Francii.