Praha je s 368 tisíci čtverečních metrů environmentálně (pre)certifikovaných kancelářských prostor středoevropským lídrem této výstavby. Z uvedeného počtu je asi 251 000 čtverečních metrů v již dokončených budovách, zbývajících 117 000 čtverečních metrů připadá na kancelářské projekty ve výstavbě (téměř 100 % všech nově stavěných kanceláří v hlavním městě je tzv. zelených).
První mezinárodně certifikovanou zelenou budovou v Praze byla centrála ČSOB, která byla dokončena v roce 2007 v Praze-Radlicích, a která v roce 2010 získala vysoké hodnocení LEED Gold. První pražskou kancelářskou budovou certifikovanou podle systému BREEAM byla Futurama Business Park, jejíž první fáze byla dokončena v roce 2009 a certifikaci získala v roce 2011. „Aktuálně nejvyšší environmentální hodnocení má administrativní budova Main Point Karlín, která na jaře 2012 získala hodnocení LEED Platinum, nicméně v blízké budoucnosti budou na trh uvedeny další projekty, které také aspirují na vysoké hodnocení (v roce 2012 například City Green Court či v roce 2013 Florentinum),“ poznamenává JLL. Zelenými kancelářemi se mimo Prahu může pochlubit zejména Ostrava, kde projekt Nordica Ostrava získal v roce 2008 environmentální certifikát Evropské komise. V letošním roce byla v Ostravě dokončena první pasivní kancelářská budova v ČR s názvem Intoza. V Brně by se první zelenou kancelářskou budovou měla stát budova C projektu Campus Science Park, který nyní připravuje developerská společnost AIG Lincoln, nebo Spielberk Office Tower B firmy CTP Invest, který by se mohl dokonce stát první budovou s hodnocením BREEAM Outstanding v kontinentální Evropě.
„Výstavba zelených kanceláří vychází vstříc požadavku investorů i nájemců na úsporný provoz dané budovy a na kontrolu vedlejších nákladů, zejména poplatků za elektrickou energii, potažmo chlazení a topení,“ říká vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí JLL Eduard Forejt. Tuzemské pobočky zahraničních firem jsou navíc často vázány vnitrofiremními pravidly snižovat tzv. uhlíkovou stopu (emise CO2), což zužuje seznam jejich potenciálních sídel jen na budovy, které sledují a účelně omezují svůj vliv na životní prostředí. Zelený certifikát se tak dnes stal pro úspěch nové kancelářské výstavby nezbytností.“
Zatímco dříve byla energeticky úsporná bytová výstavba dílem individuálních stavebníků rodinných domů, v posledních třech až čtyřech letech přibývá developerů, kteří na trh uvádí zelené bytové domy. „Developeři zeleného bydlení se chtějí na trhu odlišit a nabídnout zajímavou alternativu běžné nabídce. Neusilují však o tzv. zelené certifikáty, ale snaží se zajistit co nejlepší průkaz energetické náročnosti budov (třídy A nebo B). Zajištění energetického štítku minimálně třídy C je ostatně od roku 2009 nezbytnou součástí stavebního povolení nových budov,“ říká analytik JLL Ondřej Novotný.
Průkopníkem tzv. zeleného rezidenčního developmentu je podle JLL česká společnost JRD, která v roce 2006 dokončila svůj první energeticky úsporný rezidenční projekt s názvem Vila Štěrboholy. V současné době JRD připravuje jeden z největších rezidenčních projektů v Praze – EcoCity Malešice – se stovkou bytových jednotek v tzv. pasivním standardu. JRD v Praze zdatně sekundují skandinávští developeři Skanska a YIT a nově také Design Development, Sekyra Group či Konhefr. Další lokalitou, kde se daří zelené výstavbě, je Brněnsko. V roce 2010 byl na tamější trh uveden projekt Jižní Pohořelice, který nabízel bydlení v pasivním standardu a nyní se zde nabízí jeho II. fáze. Aktuálně je v Rajhradu u Brna ve výstavbě další pasivní projekt s názvem Klášterní dvůr. Maloobchodní a industriální nemovitosti
„Na rozdíl od zelených kanceláří a zelených bytů se energetické úspory u maloobchodních nemovitostí odehrávají především v rovině úsporného osvětlení (v podobě instalace tzv. LED diod) a v instalaci dobíjecích stanic pro elektromobily. Nicméně jsme zaznamenali již několik výjimek, které snad budou pověstnými vlaštovkami, které ohlásí změnu přístupu. Jedná se o projekty hypermarketu Tesco v Jaroměři, Forum Nová Karolína v Ostravě a rozšířené Centrum Černý Most v Praze,“ uvádí analytik JLL Ondřej Vlk.
Tesco v roce 2011 otevřelo v Jaroměři první evropský hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou. Letos dokončené Forum Nová Karolína získalo vysoké environmentální hodnocení BREEAM Very Good a je tak prvním zeleným nákupním centrem v Česku. V příštím roce by mělo být dokončeno rozšíření Centra Černý Most, které také usiluje o environmentální certifikaci BREEAM. „Podle mého názoru určující roli v prosazení zelených aspektů také na trhu maloobchodních nemovitostí sehraje legislativa, které se developeři nově připravovaných projektů budou muset přizpůsobit,“ dodává Vlk.
Za minimálním počtem zelených skladů stojí především ekonomické důvody, a to vyšší nájemné, které zohledňuje vyšší náklady na development nemovitostí šetrnějších k životnímu prostředí. „Nájemci skladových a průmyslových prostor jsou citliví na cenu základního nájmu a oceňují především energeticky úsporná opatření, která vedou ke snížení servisních poplatků (nákladů na energie),“ říká analytička JLL Blanka Vačková. Prakticky všichni významní developeři, kteří působí na českém trhu průmyslových nemovitostí, zavádí podle ní ve svých parcích energeticky úsporná opatření, jako například střešní reflexní membrány, kvalitní vnitřní izolaci zajišťující stálost vnitřního prostředí či světelné senzory monitorující pohyb v halách. Někteří instalovali také fotovoltaické panely. V roce 2010 byl v Hustopečích u Brna dokončen výrobní areál firmy Hill´s Pet Nutrition, který také získal environmentální certifikát LEED. V roce 2011 získala III. fáze areálu Karlovarská Business Park v Praze zelený certifikát BREEAM Very Good a stala se tak první certifikovanou skladovou budovou v České republice. Další projekty mají brzy následovat.
