Influenceři možná přijdou o práci, nahradí je virtuální realita.
To, že životní styl i nákupní vzorce mnoha lidí dnes ovlivňují ze svých profilů na sociálních sítích takzvaní influenceři, už pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Že kosmetické, technologické, retailové a další firmy jsou ochotny těmto jedincům nabízet za jejich příspěvky horentní sumy asi také ne. Jejich tichá spolupráce zjevně funguje k všestranné spokojenosti.
Překvapivě se ale ukazuje, že část těchto úspěšných internetových lídrů je zase jen nahraditelnou pracovní silou. Velký úspěch totiž v současnosti zažívají takzvaní virtuální influenceři, tedy smyšlené a digitálně vytvořené osobnosti. Nejvýraznějším příkladem tohoto hnutí je smyšlená influencerka působící pod jménem Lil Miquela, která světlo světa spatřila už přede dvěma lety a v současnosti má na sociální síti Instagram více než 800 tisíc sledujících.
Používá také Facebook nebo Twitter a svou slávu již dokázala využít například k představení své vlastní kolekce oblečení a šperků, vydání svých vlastních songů na Spotify a přivlastnění titulní strany jednoho z únorových čísel magazínu The New York Times. Miquela ale kromě toho například podporuje některá sociální hnutí jako Black Lives Matters, feminismus nebo regulaci zbraní.
Britský fotograf Cameron-James Wilson zase nedávno stvořil „první digitální supermodelku“. Jmenuje se Shudu, je Afroameričankou a mate obecenstvo téměř reálným zjevem. Wilson prý chtěl původně jen vytvořit nejkrásnější ženu světa, nakonec se ale pro druhé stala múzou. Sám o Shudu tvrdí, že je fantazií, která se snaží prorazit do reality.
Jak moc se Shudu a jí podobným podaří rozředit realitu budoucích dnů není jisté, jejich úspěch ale ukazuje, jak moc je nová generace nakloněná budování citových vztahů k objektům virtuálního světa.
