Čekání na Česko končí, ring pro boj o evropské funkce je volný
Evropská unie si oddychla. Po dnešním rozhodnutí českého ústavního soudu, že Lisabonská smlouva o unijní reformě je v souladu s českým ústavním pořádkem, je Brusel přesvědčen, že prezidentovi Václavu Klausovi už nic nebrání v podpisu dokumentu, jenž od jeho vzniku provázejí vášnivé spory a problémy. Až se tak stane, což se očekává v brzké době, otevře se bloku a jeho předákům prostor k bitvě o klíčové funkce.
EU se bude muset v nadcházejících týdnech shodnout na rozdělení eurokomisařských křesel i na vymezení prostoru pro dva nové představitele, s jejichž zavedením lisabonská smlouva počítá, a především na personálním obsazení těchto funkcí. Jde o předsedu Evropské rady, jehož úkolem bude šéfovat unijním summitům, a o vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, tedy o jakéhosi unijního ministra zahraničí. O nich se v kuloárech už nějakou dobu jedná. Až po vymazání „klausovské“ hrozby, že „Lisabon“ nebude ratifikován, se ale budou moci debaty rozvinout naplno.
Kandidáti podle dřívějších předpokladů měli být probráni na summitu, který se konal minulý týden, ale švédské předsednictví nakonec tento bod na oficiální program nezařadilo. Nejprve bylo třeba vyřešit, jak uspokojit Prahu a zajistit dokončení ratifikace lisabonské smlouvy v poslední zemi EU, která tak zatím neučinila. I tak se o funkcích ale na summitu hovořilo, i když šlo spíš o testování půdy. Čeká se, že Švédové podle toho, kdy Klaus podepíše, svolají mimořádný summit, na němž by se o obsazení křesel hovořilo.
„Čas je to, co členy EU trápí nejvíc. Potřebují čas k tomu, aby mohla být jmenována nová Evropská komise, aby se mohlo pokročit s jednáním o novém vysokém komisaři, o prezidentovi Evropské rady, tedy ten čas je velice naléhavý a všechny už tlačí,“ řekla již před summitem z minulého týdne česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Návrhy na možné zástupce v Evropské komisi předložily, oficiálně či neoficiálně, zhruba dvě třetiny zemí. ČR zatím svého kandidáta nemá, i když se v poslední době spekuluje třeba o někdejším členu vlády z počátku 90. let Vladimíru Dlouhém.
Až bude mít předseda Evropské komise José Barroso, který povede i příští sbor eurokomisařů, návrhy od států, sestaví tým. Ten bude muset schválit rada (členské země) a následně se rozjedou slyšení kandidátů v Evropském parlamentu. Ten pak musí komisi jako celek schválit, aby mohla začít pracovat. Podle Vicenové by europoslanci mohli dát komisi zelenou na zasedání v půlce prosince a nová komise by mohla začít fungovat od ledna.
„To je ale velmi optimistický odhad,“ podotkla velvyslankyně. Mandát současného sboru komisařů vypršel na konci října, nicméně unijní pravidla komisařům umožňují, aby zůstali v úřadu déle.
K adeptům na dvě nové funkce patří třeba britský expremiér Tony Blair, nynější belgický ministerský předseda Herman Van Rompuy, finský eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn a švédský ministr zahraničí Carl Bildt.
Zdlouhavé čekání na Česko a na dokončení české ratifikace „Lisabonu“, jež se nyní podle všeho chýlí ke konci, v EU vyvolalo velké obavy a nejistotu, které vyjednávání o personálních otázkách brzdily. Zatímco podle stávajících pravidel by se musel počet eurokomisařů měnit a obě nové funkce by vůbec neexistovaly, podle lisabonské smlouvy se množství členů EK nemění a nová křesla, která mají zajistit efektivnější fungování EU, vzniknou.
Brusel se bál, aby Praha nakonec „Lisabon“ neposlala ke dnu, nebo jeho účinnost nepozdržela natolik, že by o smlouvě nakonec rozhodovali britští konzervativci. Ti se dlouhodobě netají odporem k „Lisabonu“ i tím, že by chtěli po očekávaném nástupu k moci příští rok vypsat o tomto dokumentu referendum, čímž by ho vzhledem k odporu Britů mohli zcela „pohřbít“.
Vše se ale nakonec zdá být vyřešeno. Kritikovi smlouvy, českému prezidentovi minulý týden unijní summit splnil jeho požadavek, kterým svůj podpis ratifikace podmínil údajně kvůli obavě z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů. Česko tak získá stejnou výjimku z Listiny základních práv EU, jaké si už dříve dokázaly dojednat Poláci a Britové.
Spokojen je Hrad, jenž se dal slyšet, že jediná jeho podmínka k podpisu byla vyslyšena a žádné nové překážky nebudou. „Pokládám dosažený výsledek za maximální možný a žádné další podmínky k ratifikaci Lisabonské smlouvy vznášet nehodlám,“ řekl Klaus po jednání summitu. Spokojena je i EU, která počítá s Klausovým brzkým podpisem. Samozřejmě je i řada nespokojených, jako třeba čeští sociální demokraté či odbory, kterým se dojednání výjimky nelíbí kvůli obavám, že čeští občané budou v některých oblastech ve svých právech kráceni proti jejich protějškům z jiných zemí bloku. Česká vláda, prezident, ale i některé strany to popírají, podle nich to rozhodně není pravda.
