Západ si neví rady s Bosnou a Hercegovinou
V Bosně a Hercegovině by se nic nepohnulo bez muže známého pod zkratkou HighRep, tedy vysokého představitele mezinárodního společenství. Ten má dosud takzvané bonnské pravomoci, kterými může oktrojovat zákony, když se na nich neshodne parlament se zákonodárci dvou entit – Federace a Republiky srbské, na které je Bosna rozdělena.
Západu je bosenský pat trnem v oku, protože chce z Bosny kromě mezinárodních mírových sil stáhnout i samotného vysokého představitele. „Nemohu říci, jestli jsem posledním v tomto úřadě, či nikoliv,“ řekl před časem v Sarajevu pro E15 tehdejší vysoký představitel Miroslav Lajčák. Čas jeho opatrnosti dal za pravdu, protože úřad mezitím převzal rakouský diplomat Valentin Inzko.
EU i USA tak do poslední chvíle tajily schůzku, které místní média začala přezdívat Malý Dayton, podle mírové smlouvy z roku 1995. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt a americký vyjednávač James Steinberg se na mezinárodní vojenské základně nedaleko Sarajeva sešli s místními lídry, aby s Bosnou konečně pohnuli.
Jako nespokojený nepůsobil po setkání nikdo z nich, ale zároveň se netajili tím, že se na ničem zvláštním nedohodli. Srbové se opět nechali slyšet, že Bosna žádnou novou ústavu nepotřebuje. „S ústavou nehne žádná schůzka, i když se koná na vojenské základně,“ řekl premiér Republiky srbské Milorad Dodik televizi B92: „O tom musí diskutovat instituce.“ Zatímco jeho konkurenti z řad Bosňanů a Chorvatů tvrdili, že bez ústavní reformy není možný další rozvoj země. Shoda zavládla jen v jednom: všichni se sejdou 20. října znovu.
Míč však je momentálně na straně Evropské unie, která s velkou pravděpodobností zruší vízovou povinnost třem západobalkánským zemím, mezi nimiž však Bosna nefiguruje, což může propastně rozdělenou zemi výrazně destabilizovat. O vízech se na „malém Daytonu“ také hovořilo. Bosnu prý na bílý schengenský seznam zapíší, když splní podmínky.
