Nejvyšší varování – pohlednice z Atén
Hříšníka je třeba vytrestat. V eurozóně by to mělo platit dvojnásob. I kdyby třeba mělo jít o zemi boha Dia, který podle báje unesl fénickou princeznu Európu, i kdyby mělo jít o kolébku evropské civilizace.
Tak si alespoň trestání hříchů a udělování finančních pokut představovali zakladatelé evropské měnové unie. Věděli, že špatné hospodaření jedné země znamená průšvih pro všechny země platící eurem.
A jak to s tím trestáním vypadá dnes? Řecko, které nejen porušovalo rozpočtová pravidla, ale navíc ještě podvádělo a skrývalo pravý stav veřejných financí, dnes dostane od Evropské komise vyhubováno. Ale kdo by ještě tvrdě trestal někoho, kdo už je se silami na dně?
Tím spíše, že ještě zhruba před rokem se mnohým v Evropské unii jevil jako hříšník ten, kdo dostatečně neinvestoval do protikrizových opatření. Probuzení je bolestné i v řadě dalších zemí eurozóny a příliš se neliší od dřívějšího procitnutí maďarského expremiéra Ference Gyurcsánye v situaci, kdy už jeho země stála na samém pokraji finančního bankrotu.
Otázkou dne je ale něco jiného: V jaké fázi hodit Řecku záchranný kruh a jak má tento kruh vypadat? Totální kolaps Řecka si přece nemohou vážně přát ani ti Západoevropané, kterým dočasný pokles eura kvůli řeckým potížím zase tak nevadí. Alespoň si konečně vytvoříme scénář, jak zachraňovat krachujícího člena eurozóny, mohli by se „radovat“ Evropané s dávkou černého humoru. Faktem je, že o potřebě takového scénáře se mluví čím dál častěji. Bohužel nejen v souvislosti s Řeckem – relativně malou zemí, jejíž problémy eurozónu nepotěší, ale ani neusmrtí. Takové Španělsko, které se stále více dostává do řečí, to by byla jiná káva…
Tlak na Řeky je enormní. I bez pokut se aténští správci státních financí ocitnou v roli kaskadérů. Dnešním vládcům v řecké metropoli musí být jasné, že je v zájmu země splnit to, co Brusel požaduje. Snižování platů ve veřejném sektoru, lepší výběr daní… Za okny ovšem bude protestovat zuřivý dav. Atény se v podstatě vytrestaly samy. A pro eurozónu to znamená jedinou dobrou zprávu – řecký případ je snad dost odstrašující na to, aby se ho zalekli i všichni ostatní.
Ale co když si Řekové skutečně nedokážou pomoci sami? Nastoupí princip solidarity? Záchranná půjčka od evropských zemí je jedna varianta. Druhou je třeba Mezinárodní měnový fond. Zásah globální instituce uvnitř měnové unie by ovšem eurozóně na pověsti také nepřidal.
Prognóza, že eurozóna nakonec řecký průšvih ustojí, je pořád nejpravděpodobnější. Je to zájem všech včetně Řecka, jemuž by se po teoretickém opuštění eurozóny splácení dluhu ještě prodražilo. Ale jistý si dnes už nemůže být nikdo.
