David Klimeš: Státní koncepce odstranění zelených
Sněmovna poslala do závěrečného čtení návrh, aby státní energetickou koncepci neschvalovala jen vláda, ale i poslanci. Prý kvůli „bezpečnosti státu a blahobytu obyvatel“.
A teď ty pravé důvody: faktickým záměrem sociálního demokrata Urbana je nadřadit státní energetickou koncepci energetickým kapitolám vládních prohlášení. Tedy jinými slovy jde o pojistku proti případné účasti zelených ve vládě.
Jen si připomeňme pramalý vliv zelených za toto volební období: odchodem z vlády pravidelně hrozil Martin Bursík, nakonec nikdy neodešel a nikdy nic neprosadil. Po jeho rezignaci na post šéfa zelených se jen změnilo obsazení: místo Bursíka Liška, místo Topolánka Fischer. Ale hra je stejná.
Teatrálně hrozit odchodem z vlády, obvinit Fischera, jak jde na ruku stavařské lobby a po pěti minutách zase vychladnout a zůstat sedět ve vládních křeslech. Jediný hmatatelný úspěch, kterého tak zelení ve vládách Topolánka i Fischera dosáhli, bylo hned v roce 2006 prosazení zásady „ani jádro, ani uhlí“ do vládního prohlášení. Od té doby jen hrozí odchodem a prohrávají jednu bitvu za druhou.
Sociální demokrat Urban by zelenou partaj nyní rád připravil i o dalších potenciálních pět minut slávy, pokud by někdy zase byla u sestavování vlády. Podle nového návrhu by energetickou koncepci schvalovali poslanci, a dokud by na ní byly patrné zelené otisky, levice a část poslanců ODS by ji pravděpodobně vracely zpět kabinetu.
Nikdo přesně neví, jak by to pak vypadalo. Urban si slibuje konec „politizace energetiky“ (to je krycí název pro fakt, že prohlášení Topolánkovy vlády odporovalo původní socialistické energetické koncepci). Občanští demokraté ale upozorňují na pravděpodobnější scénář, že toto vlamování se legislativy do exekutivní kompetence bude mít za následek jen nekonečný ping-pong mezi Strakovou akademií a Sněmovní ulicí.
Rozhodně však nemá pravdu ministr Tošovský, když říká, že je jedno, zda dokument bude schvalovat vláda, nebo parlament. Hlavně ať je prý dobře udělaný. To je krásné přání. Sám ministr jistě ví, že rozvoj energetiky je jedna velká politická třaskavina. Stačí se podívat do předvolebního Ústeckého kraje, kde se všechny strany profilují na otázce prolomení těžebních limitů.
Přenést kompetence týkající se rozvoje energetiky do sněmovny rozhodně není dobrý nápad. Někde platí vládní energetické koncepce po několik volebních období (Británie), někde alespoň po dobu jedné vlády (Německo či dosud Česko). Nikde ale energetická koncepce nezávisí na tom, kdo zrovna pochytá kolik přeběhlíků v Poslanecké sněmovně. Což nám aktuálně hrozí.
