Třikrát z Davosu
Poslední Světové ekonomické fórum v Davosu se neslo ve stínu plánů Baracka Obamy přehodnotit regulaci finančního sektoru. Americký prezident překvapil nečekaně razantními návrhy a ty se staly jedním z hlavních témat letošního setkání státníků, ekonomů a bankéřů.
Druhým klíčovým tématem se stal vzestup rozvíjejících se ekonomik v čele s Čínou. Mnohým z nich finanční krize téměř neuškodila, naopak nyní mohou těžit z toho, že se vyspělejší země budou ještě dlouho léčit z bolestné lekce. A v debatách došlo i na finanční implozi Řecka.
Máslo na hlavě
Prezident USA představil nečekané kroky v oblasti regulace finančního sektoru. Vlajkovými loděmi jsou zákaz obchodování na vlastní účet a zákaz úvěrování hedgeových a private equity fondů i investic do nich.
Logika je zřejmá – omezit kolísavost finančních trhů. Nicméně dlužno připomenout, že finanční krizi odstartovaly příliš vysoké ceny domů a vysoké hypoteční zadlužení. A to byla práce zejména klasických bank. Do značné míry tomu pomohla i sama vláda podporou vlastnického bydlení a hypotečního financování pomocí agentur Fannie Mae a Freddie Mac.
Vláda USA tak má do jisté míry sama máslo na hlavě, ovšem hledá viníky, které by exemplárně potrestala. Hedgeové fondy byly již před finanční krizí mnohým trnem v oku kvůli své výkonnosti. Té dosahovaly pomocí finanční páky. Nutil ale někdo banky, aby jim poskytovaly úvěry?
Nástup BRIC
Otázka by měla stát jinak: Byly správně nastaveny parametry kapitálové přiměřenosti finančních ústavů požívajících privilegia ochranné ruky státu? Právě na této otázce se pracuje v Basileji, kde vzniká nová verze pravidel pro kapitál a likviditu bank. Zde je třeba pohnout správnými pákami a nastavit složité soukolí tak, aby vše zase fungovalo.
Nicméně jednoduchá politika má v krizi převahu. Proto se v USA pořádá hon na hedgeové fondy, proto se v Londýně daní bonusy bankéřů. Nejde o správnost či chybnost těchto kroků. Jde o to, že i kdyby existovaly před několika lety, finanční krizi by nezabránily. Po globální finanční krizi bohužel nepřichází koordinované řešení.
Brazílie, Rusko, Indie, Čína. Skupinu písmen BRIC před několika lety znala jen hrstka ekonomů. Před deseti lety se tyto země podílely na celosvětové ekonomice 14 procenty. Dnes je to již celá čtvrtina. Žádná z těchto zemí neutrpěla při poslední krizi zásadní přímé finanční ztráty. Dolehly na ně sice následné problémy globální ekonomiky, ale kromě Ruska žádnou z nich nepostihla recese.
Krize v jistém ohledu těmto zemím pomohla, neboť zvyšuje jejich význam a vliv ve světové ekonomice. Ostatně samozřejmá přítomnost reprezentantů zemí BRIC na Světovém ekonomickém fóru o tom také hovoří. Dalším aspektem je, že vyspělé země mají příliš mnoho problémů samy se sebou. Nezbývá jim proto energie na boj s merkantilistickou politikou Číny a dalších zemí.
Co by kamenem
Téma číslo tři: Řecko. To je momentálně epicentrem zemětřesení na starém kontinentě. Nemohlo tedy uniknout ani návštěvníkům Davosu, ostatně v globálním měřítku je to ze Švýcarska do Řecka, co by kamenem dohodil.
Nutno dodat, že si s Řeckem stále nikdo neví rady. Pomoc ze strany ostatních zemí EU by založila nebezpečný precedens a zvýšila riziko morálního hazardu. A sami Řekové se k tvrdému řezu příliš nemají.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
