Viliam Sivek: Krize nás učí počítat. Dnes víme, kolik metrů má jaký toaletní papír

* E15: Můžete krátce zhodnotit sezonu 2009?

Loňská sezona byla pro nás nejhorší za celou dobu, co v oboru působím. Do Česka přestali prakticky jezdit podnikatelé, obchodníci, omezila se kongresová turistika. Letní a podzimní sezona propad alespoň částečně srovnala, do konce roku jsme dosáhli průměrné obsazenosti hotelů jen zhruba o jedno procento nižší než před rokem. V pražských hotelích jsme ji dokonce překročili skoro o čtyři procenta. Je však špatné, že jsme obsazenost museli dohánět velkým snížením cen.

* E15: Jaká je cesta z této situace?

Neznám člověka, který vám řekne recept. Podle mého názoru krize potrvá ještě příští rok. Cestovní ruch potřebuje určitě pomoc od státu. V turistickém průmyslu a v navazujících službách se živí na 250 tisíc lidí, což je pět procent všech zaměstnaných obyvatel státu. A to nepočítáme další navazující služby. Vezměte si třeba, kolik prádla hotely každý den potřebují vyprat…

* E15: A když stát nepomůže?

Pokud se situace bude vyvíjet jako dosud, zanikne spousta hotelů, restaurací i cestovních agentur. Zaniknou pracovní místa. Jak v Praze, tak v regionech. Přístup státu je – mírně řečeno – podivný. Na straně jedné investujeme stamiliony korun do největší mediální propagace Prahy a na straně druhé některými nepochopitelnými opatřeními odrazujeme turisty od návštěvy naší země.

* E15: Co máte na mysli?

Naše společnost se zaměřuje na střední a vyšší kategorii hostů. Proto jsou pro nás vítáni cestovatelé z Ruska. Mají jednu z nejvyšších útrat na osobu a jejich průměrná délka pobytu přesahuje pět dnů. Leč jejich úbytek v této zemi je příliš veliký. A to proto, že české konzuláty v Rusku si zřídily jakási vízová centra. Výsledkem je, že ruský turista zaplatí více než 75 eur a čeká na vízum deset dnů a více. Zatímco naši konkurenti – Němci, Poláci, Rakušané, Francouzi – taková centra nemají a vízum vydávají téměř na počkání za nižší ceny. Výsledkem je naše velká konkurenční nevýhoda.

* E15: Přesto jste v Praze dosáhli vyšší obsazenosti proti předchozímu roku. Čím to, když turistů ubylo?

Podstata „úspěchu“ spočívá v tom, že jsme investovali téměř pět milionů korun do marketingu. Kromě toho naše síla spočívá i v tom, že máme vlastní cestovní kancelář.

* E15: Jste společností mnoha tváří. Co všechno firma dělá?

Akciová společnost EuroAgentur Hotels & Travel je hotelovou a gastronomickou společností, která provozuje téměř 50 hotelů v nejvýznamnějších turistických místech Česka včetně dvou hotelů na Slovensku. V Bratislavě a ve Vysokých Tatrách. Většina hotelů je v kategorii čtyř hvězd a jsou především v centru Prahy. Máme také incomingovou cestovní kancelář (pro příjezdovou turistiku – pozn. aut.), která loni, v době největší krize, přivezla 450 tisíc klientů. Nezanedbatelná je činnost gastronomické části firmy, kterou zajišťuje Culinary Team nejen v tuzemsku, ale stále častěji i v zahraničí. Například jsme zabezpečovali catering na letních hrách v Pekingu.

* E15: Centrem zájmu je jistě Praha. Mluví se však o tom, že je zde situace složitá…

Za posledních pět let vzrostla konkurence mnohonásobně. Už dávno neplatí, „když máš konkurenci, sílíš“. Nekoordinovaná nekoncepční výstavba hotelových kapacit vedla zejména v Praze k situaci, kdy je přehotelováno. Výsledkem je bezhlavé snižování cen, které nehledí na budoucí ekonomiku provozu a souvisí se ztrátou lidského rozumu. Ceny, za kterých se dnes v pražských hotelích prodávají služby, jsou podnikatelskou sebevraždou.

* E15: To je situace v metropoli tak tristní?

Praha je největší památková rezervace na světě, a proto také nabízí velmi kvalitní ubytování. Smutné je, že za cenu, která snad nemá obdoby. Koupit dvoulůžkový pokoj se snídaní ve čtyřhvězdičkovém hotelu v centru hlavního města za 350 korun českých na osobu k nám rozhodně klientelu, jakou naše země potřebuje, nepřiláká. Kolik asi z takové sumy zbude na financování provozu hotelu, když odečteme náklady? Je smutné, že některé hotelové kapacity nabízejí dvoulůžkový pokoj za cenu jedné průměrné večeře. Sami sobě tím zhoršujeme podmínky pro další podnikání v oboru.

* E15: To už jsme zase zpátky u budoucnosti. Jste optimista, nebo pesimista?

Bude to určitě velmi těžký rok. V posledních dvou letech jsme udělali řadu úsporných opatření. Musím přiznat, že krize nás naučila dokonale počítat. Bez nadsázky dnes víme, kolik metrů má jaký toaletní papír, rozpitvali jsme veškeré nákladové položky a jejich spotřebu denně hlídáme. Krize nás naučila i daleko více hledat nové formy a možnosti podnikání v našem oboru. Lidé nepřestanou nikdy cestovat, cestování potřebují k životu jako vzduch. Je však nutno jim nabídnout kvalitní služby, nové zážitky a možnosti. Proto jsme například v závěru loňského roku otevřeli první košer hotel. Zaměřuje se na ortodoxní skupiny židů a snaží se navázat spolupráci s rabináty a židovskými školami, zejména v USA, Rusku a samozřejmě v Izraeli. Kromě toho nyní dokončujeme přípravu projektu, který je v naší zemi ojedinělý a který by měl přilákat do Prahy rodiny s dětmi. Jednou větou řečeno: Chceme v centru Prahy příští měsíc otevřít hotel pro tři generace.

* E15: Koriguje krize vaše podnikatelské záměry? Míníte i nadále rozšiřovat hotelovou síť?

Současná doba je skutečně vhodná k rozšíření působnosti podnikání. Jen je třeba každou investici pečlivě zvážit. V každém případě letos otevřeme další tři hotely. V Hradci Králové, Otrokovicích a Třebíči. Stále se snažíme spolupracovat při financování projektu Termálního ráje ve Všeni.

* E15: A expanze mimo Česko?

Na budování vlastních kapacit v zahraničí zatím nepomýšlíme, ale máme v hledáčku určité lokality spojené s naší franšízou, o kterých bych ještě nerad hovořil.

* E15: Vaše síť restaurací je ve srovnání s hotelovou v pozadí. Změní se na tom něco?

Protože jde až na výjimku o hotelové restaurace, neplánujeme zatím výrazné změny. Koncentrujeme se na kvalitu.

* E15: Jakou šanci vidíte v oblasti kongresové turistiky?

Určitě se po odeznění recese opětovně zvedne. Takový boom, který jsme zažívali před několika lety, to už ale nebude. Na druhé straně ani nejvyspělejší technologické vymoženosti nenahradí osobní jednání. Co se určitě změní, bude způsob trávení volného času účastníků v rámci kongresové turistiky. Myslím, že budou více využívat služby směřující ke zdravému způsobu života, k uvolnění a relaxaci, v neposlední řadě bude ke kongresové turistice zařazena zážitková gastronomie. Postupně vymizejí klasické coffe breaky a rauty.

* E15: Když už jste se zmínil, co pro vás znamená franchisingová spolupráce?

Franchising je dnes jednou z možností pro úspěšné přežití a upevnění pozice na trhu. Poznal jsem to na vlastní kůži před osmi lety, když jsem se stal franchisantem dvou velkých nadnárodních hotelových řetězců Ramada a Best Western. Poznali jsme, že dobré partnerství může přinést úspěch. Pokud máte jako hoteliér výborný produkt, ale už vám nezbývají finanční prostředky na jeho propagaci, je to stejné, jako byste jej neměli. Franchising má i další výhody. Například úsporu nákladů. Jinou cenu kávy dostanete při odběru tisíce porcí měsíčně a jinou u 100 tisíc porcí. Totéž platí v podstatě ve všech provozních nákladech, s nimiž hotel denně pracuje.

* E15: Platí to i o marketingu a reklamě?

To je vůbec jeden z nejdůležitějších článků franšízové spolupráce. Aktivity na tomto poli si může dovolit jen silná společnost. Ať už jde o placené internetové kampaně, optimalizace webových stránek, on-line rezervační systémy, účast na mezinárodních veletrzích, tiskovou reklamu v odborných časopisech, ale i osobní prezentace se zahraničními touroperátory a cestovními kancelářemi.

Viliam Sivek (64)

Narodil se v Trnavě v roce 1946. Kvůli politickému a trestnímu postihu matky musel již ve 14 letech do dolu na Ostravsku. Teprve po její rehabilitaci mohl studovat. V roce 1982 absolvoval Pedagogickou školu sociálně právní v Praze. Poté pracoval v oblasti kultury a v polovině osmdesátých let se stal ředitelem hotelu Pyramida. V roce 1987 neprošel komunistickou prověrkou a byl odvolán. Po změně režimu v listopadu 1989 začal podnikat a rozjel společnost EuroAgentur. Je ženatý a má pět dětí: dva dospělé syny, dvě dcery a ještě jednu malou dceru. Hraje na kytaru a baví ho tenis, volejbal a kolo.