Příspěvek na bydlení se v Praze a zbytku republiky liší. Čtěte, zda na něj máte nárok

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomeš, E15

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Pokud nevycházíte se svými příjmy, pak je příspěvek na bydlením jednou z dávek státní sociální podpory, která vám může pomoci. Dávka má zajistit pokrytí nákladů na bydlení celé domácnosti, ať už jste vlastníkem, nebo nájemníkem. Podmínkou ale je, že v bytě či domě, na který příspěvek žádáte, musíte mít hlášený trvalý pobyt. Zažádat o příspěvek přitom lze i v případě, pokud je byt napsaný na manžela nebo manželku, kteří nárok na dávku neuplatňují.

Dostupnost bydlení obecně klesá. Nejhorší je přitom situace v Praze, kde se pomyslné nůžky mezi příjmy a cenami bytů, popřípadě nájemným, rozevírají nejrychleji.

Zvyšuje se tak riziko, že čím dál více domácností bude mít nižší příjmy, než jsou náklady na jejich bydlení, a rozdíl bude muset platit stát skrze příspěvky na bydlení.

Příspěvek na bydlení 2018: kdo má nárok

Podmínky ke splnění nároku na příspěvek se liší pro Prahu a zbytek republiky. Zatímco v hlavním městě máte nárok na dávku v případě, že vaše náklady na bydlení přesahují 25 procent příjmů celé rodiny, u zbylé republiky je hranice stanovena na 30 procent příjmů.

Vše o cenách bytů čtěte zde >>>

V Praze zároveň nesmí 35 procent příjmů rodiny přesáhnout normativní náklady na bydlení (průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti), ve zbylých regionech je to 30 procent příjmů. 

Příspěvek na bydlení 2018: výpočet

Výši příspěvku stanovuje zákon o státní sociální podpoře. K výpočtu je nutné zjistit skutečné náklady na bydlení, které dostaneme vynásobením rozhodného příjmu domácnosti hodnotou 0,3, respektive 0,35, pokud se jedná o bydlení v Praze. Tyto náklady pak porovnáváme se zmíněnými normativními náklady na bydlení.

Pakliže má žadatel na příspěvek právo, výše příspěvku je rovna rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35.

Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, vypočítá se příspěvek na bydlení jako rozdíl mezi normativními náklady a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, respektive 0,35.

Skutečné náklady na bydlení - co započítat

Důležité je také vědět, co všechno můžeme počítat mezi skutečné náklady na bydlení. U nájemních bytů náklady na bydlení tvoří nájemné a výdaje za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních bytů a bytů vlastníků pak tzv. srovnatelné náklady. U všech zmíněných možností se navíc do těchto nákladů zahrnují výlohy za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění. Pokud domácnost topí s tuhými palivy, k celkovým nákladům za energie se navíc podle počtu členů domácnosti přičte:

  • 1 osoba: 746 korun
  • 2 osoby: 1020 korun
  • 3 osoby: 1335 korun
  • 4 a víc osob: 1649 korun

Srovnatelné náklady u družstevních a vlastních bytů jsou stanoveny podle počtu osob. Pro letošek vypadají následovně:

  • 1 osoba: 1988 korun
  • 2 osoby: 2721 korun
  • 3 osoby: 3558 korun
  • 4 a víc osob: 4291 korun

Normativní náklady na bydlení 2018

Jak už bylo řečeno, normativními náklady na bydlení určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pro tento rok jsou stanoveny podle následující tabulky:

Normativní náklady na nájemní bydlení podle počtu obyvatel obce v korunách (dvě osoby v rodině)
 Praha více než 100 000 50 000–99 99910 000–49 999 do 9 999 
 11186 8938 8530 7308 7046

U družstevního a vlastního bydlení se normativní náklady na bydlení neliší podle počtu obyvatel v obci, ale pouze podle počtu osob v domácnosti. 

  • 1 osoba: 4420 korun
  • 2 osoby: 6489 korun
  • 3 osoby: 8939 korun
  • 4 a víc osob: 11 298 korun

Rozhodný příjem 

Rozhodný příjem je součet čistých příjmů členů rodiny, včetně podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na děti, ale i nemocenského a důchodového pojištění.

Pro posouzení nároku jsou důležité příjmy všech členů domácnosti, kteří mají v bytě hlášený trvalý pobyt, nehraje přitom roli, zda v domácnosti skutečně bydlí.

Pokud tedy v bytě žije další člen, který zde nemá trvalý pobyt, jeho příjem se nepočítá. Rozhodující jsou příjmy a náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí. 

Formulář na příspěvek na bydlení 2018

Žádost o příspěvek na bydlení pro rok 2018 můžete vyplnit ZDE. V případě, kdy vám příspěvek na bydlení nestačí, můžete požádat ještě o doplatek na bydlení

Příspěvek na bydlení 2018: příklad

Praha: rodina se dvěma dětmi

Pro první modelový příklad jsme si vybrali pražskou rodinu se dvěma dětmi do šesti let, která má rozhodný příjem 40 tisíc korun, platí měsíční nájem ve výši 15 tisíc a její zbylé náklady na bydlení činí pět tisíc korun. Taková domácnost bude mít nárok na příspěvek na bydlení ve výši 4827 korun.

Rodina se dvěma dětmi v menším městě

Druhým příkladem je totožná rodina, která ovšem bydlí v obci od 50 tisíc do 99 999 obyvatel. Její rozhodný příjem je 30 tisíc korun, nájem 12 tisíc a zbylé náklady na bydlení čtyři tisíce korun. Pokud tato rodina zažádá o příspěvek na bydlení, stát ji poskytne 5639 korun.